Vzdělání

Zveřejněno dne 9. 4. 2019
Globální kavárna v architektuře
Kulturní prostor PRAHA v Brně a kolektiv final_final zahajují programový blok, jenž bude zkoumat formy interiérové produkce bez architekta, s cílem reflektovat téma globální kavárny a nucené unifikace většinového vkusu společnosti.



V rámci dubnové části bloku uvedeme v pátek 12. dubna 2019 od 19.00 přednášku kurátorky a teoretičky Zuzany Duchové, zaměřenou na smysl (nejen) architektonických anticen a kultivaci veřejného prostředí. Po ní bude následovat víkendový workshop studentů Fakulty výtvarných umění pod vedením akademického sochaře a štukatéra Vojtěcha Trochy. Vernisáž jejich autorských instalací a intervencí proběhne v prostoru PRAHA, Husova 535/18, v pondělí 15. dubna 2019 od 19.00.

Tematický blok bude za pomoci pozvaných hostů v průběhu dubna a května zkoumat formy interiérové produkce bez architekta s cílem reflektovat Globální kavárnu – prostor splňující fotogeničnost, líbivost s instantním dosahem na sociálních platformách, prostor příjemný pro všechny a vždy. Výsledkem budou dvě autorské instalace, experimentálně vstupující do kulturního prostoru PRAHA v Brně.

Intenzita vizuality, která aktuálně společnost obklopuje, se nutně odráží i v devalvaci architektonické profese. Jedním z důsledků tohoto jevu může být i suplování procesu architektonického navrhování jinými profesemi. „Dekoratéři” jsou dnes suverénně schopni aplikovat současné vizuální trendy a požadavky, a těmi pak dokonale naplnit představy investora. Architekt se stává nepotřebným článkem struktury. Aktuálním trendem zahlcujícím vizuální prostředí novodobých non-places je ošuntělá estetika. Dochází k "harmonizaci vkusu", a to nejčastěji pomocí prvků napodobujících řemeslnou tvorbu nebo například znovuobjeveným fenoménem pokojových rostlin v interiérech.


PR
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Robert Kvaček, Dušan Tomášek
Generál šel na smrt. Životní příběh Aloise Eliáše
Epocha
Příběh za 2. světové války ojedinělý: Poprava předsedy vlády země okupované Němci! Hitlerovci se jí dopustili v červnu 1942 na pražské střelnici v Kobylisích. Na rozdíl od stalinistů nacisté, jisti si svým vítězstvím, se podobnými vraždami veřejně chlubili. Alois Eliáš nebojoval běžnými zbraněmi jako Morávek, Mašín a Balabán. Jeho zbraní byla vojenská lest, předstírání a oddalování, získávání času a snaha o narušení záměrů protivníka. Za těžkých podmínek udržoval rádiové i kurýrní spojení s prezidentem Benešem v Londýně a využíval i dřívější známosti s protektorem Neurathem z mírových jednání v Ženevě. Svedl nejeden „ústupový“ boj s K. H. Frankem. Byl si vědom toho, že mu hrozí smrt. Jiným pomohl k emigraci, ale sám nabídku emigrovat odmítl. Teprve v den nástupu Heydricha v září 1941 byl zatčen a odsouzen k smrti. Zemřel jako hrdina.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+