První písemná zmínka o Řečkovicích pochází z roku 1277, kdy Přemysl Otakar II. daroval dvůr svatojánské kaple Špilberku. Jádro Řečkovic se rozkládá v okolí dnešního Palackého náměstí východně od dnešní ulice Terezy Novákové. V roce 1422 byly Řečkovice vypáleny husity. Velice utrpěly i při obléhání Brna Švédy. V jeho důsledku pak Řečkovice až do 18. století stagnovaly a nedocházelo k rozšiřování zástavby. Teprve od 90. letech 19. století začíná jejich novodobý rozvoj Řečkovic.

Královo Pole (v hantecu Kénig či Kénik, lidově často zkracováno jako Krpole) je městská čtvrť na severu města Brna. Nejstarší osídlení Králova Pole dokládají archeologické nálezy z období mladší doby kamenné zhruba mezi roky 6000 až 3500 př. n. l. Na několika místech byly zjištěny pozůstatky keltských vesnic, germánské keramiky i nálezy dokládající období Velké Moravy. První psaná zmínka o Králově Poli pochází z roku 1240, kdy ves Královo Pole byla, stejně jako většina vesnic v okolí Brna, majetkem krále. Odtud se také odvozuje pravděpodobný původ jména – králova země, královo pole.

Dvacáté století s nebývalým nástupem vědecko-technického rozvoje vneslo do válečné strategie nový pojem. Použitím „zbraní hromadného ničení“ a rozvojem leteckého průmyslu se problematika ochrany obyvatelstva koncentrovala do budování protileteckých a později i protiatomových krytů. Na území města Brna se jich dodnes nachází téměř tři sta.

Brněnská čtvrť Černá Pole byla až do poloviny 19. století zemědělskou oblastí. Zdejší vinice a sady protínala pouze historická železniční trať spojující Brno a Tišnov. První domy se na současném katastrálním území Černých Polí objevily až v 60. letech 19. století, kdy ve svahu nad parkem Lužánky začala vznikat vůbec první brněnská vilová kolonie. Vytváření pokračovalo s rozkvětem v letech mezi světovými válkami, kdy zde vyrostla například vila Tugendhat.

Může se stát, aby v kostele měl svůj náhrobek ďáblův služebník? A aby se na jeho ztvárnění podílel jeden z nejvýznamnějších umělců renesanční doby Albrecht Dürer? Ano, toto vše je možné, jen ten kostel musí stát v Brně. Tady se totiž bizarnostem daří. A existence „čertova náhrobku“ v kostele sv. Jakuba, jak praví legenda, skutečně bizarní je. Ale jak už to s legendami bývá, pravdy je na ní jen část.

Dominikánské náměstí je od roku 2018 nově předlážděno a upraveno. Diskuse o umístění vodního prvku na tomto prostranství se však vedou již více než deset let a stále bezvýsledně. Množství předložených návrhů, variant i bizarních řešení nicméně stále postrádá potřebné historické souvislosti. Přitom někdejší Rybný trh pod svou dlažbou vodní prvek překvapivě ukrývá.

Adolf Loos – jeden z nejznámějších brněnských rodáků – se dočkal 85 let po své smrti a 150 let od svého narození důstojného náhrobku. Objekt věnovaný památce světoznámého architekta vznikl v blízkosti jeho někdejšího rodného domu. Ten stával v místě, kde byl v roce 1964 postaven brněnský hotel Continental, který také Loosovo narození připomínal pamětní deskou.

Jak je známo, kůň doprovázel člověka napříč věky. Mnoho významných vítězství se odehrávalo ze hřbetů těchto majestátních zvířat a pod jejich kopyty se utvářely dějiny. Ať už koně sloužili jako tažná zvířata, nebo nosili své pány do bitev, stali se symbolem, který v naší společnosti silně zakořenil. Tomu napovídá i množství bájí a mýtů, ve kterých se koně hojně vyskytují.