Time out

Zveřejněno dne 21. 5. 2019
PŘEDSTAVUJEME: Na kole dětem
Od roku 2009 brázdí na vysokém kole vždy na přelomu května a června deset dní Českou republiku, aby upozornil na projekt Na kole dětem – nadační fond Josefa Zimovčáka na podporu onkologicky nemocných dětí. V letošním roce projekt oslaví 10 let svého trvání

Když jsme se domlouvali na rozhovor, poněkud jste mě zrazoval – jestli už vás není přespříliš. Není to přece jen zbytečná skromnost? Jste hlavní postava projektu!
Jsem přesvědčen, že všechny informace o mně už jsou dostupné. Velice rád se rozhovořím spíše o projektu.

Povězte, jaké to je – deset let brázdit republiku na vysokém kole? Za větru, za deště, na sluneční výhni, kopcích. A stále v čele pelotonu...
Někdy dřina, někdy radost. To druhé zatím převládá.

Účast na tour Na kole dětem je otevřená. Přesto to asi není úplně pro každého. Etapy mají v průměru slušně nad 100 kilometrů. Dříve to bylo i přes 150 kilometrů. Zmínil jste se, že se najdou i lidé, kteří odcházejí zklamaní. Můžete to trošku konkretizovat?
Někomu třeba přijdou tempo jízdy pomalé a etapy dlouhé, jinému se naopak zdá tempo moc rychlé či etapy krátké a samá zastávka. Ovšem ať tak, či onak, vysoké kolo má své limity a ostatní se jim musejí přizpůsobit.

Vy sám jedete na kole, které je už samo o sobě celkem těžké (23 kilogramů, pozn. red.), a přesto zdoláváte kopce bez převodů. To jsou v podstatě stovky vrchařských kilometrů. Zvládáte při tom sledovat i dění okolo sebe nebo krajinu?
V podstatě to při jízdě moc nevnímám. Během tour Na kole dětem musím držet nějaké tempo, abychom zvládli plánovanou trasu a dodržovali časový harmonogram. A to tempo pro mě není zrovna výletní. Pevně doufám, že pro ostatní ano, aby mohli sledovat krajinu, konverzovat a prostě si to celé užívat.

Ze zkušenosti vím, že zvlášť o víkendech účastníků celkem přibývá a sejde se jich nezřídka přes 150. Je obtížné zkoordinovat takovou masu? Zvlášť za plného provozu při průjezdech městy, když se cyklisté roztáhnou třeba i do délky jednoho kilometru.
Ano, je! Přípravě se věnujeme prakticky celý rok. Po celou dobu jízdy nás doprovází Policie ČR. Jsou jasně stanovená pravidla a ty musí všichni dodržovat. Délka pelotonu samozřejmě závisí na množství účastníků, ale i tak udržujme peloton jako kompaktní celek. Na konci jede policejní vůz, a kdo se propadne za něj, stává se normálním účastníkem silničního provozu. I pak samozřejmě musí dodržovat pravidla, jako každý cyklista na silnici.

Tahle otázka bude možná trošku nepříjemná, ale nejednoho člověka to jistě zajímá. Váš projekt je sportovní či sportovně-charitativní. Nejde ovšem už o celkem velký byznys? Vašim generálním partnerem je dokonce Škoda...
Nevím, co si mám představit pod pojmem velký byznys. Asi máte na mysli, že 11 milionů korun, získaných pro děti, je již pěkné číslo. Také si to myslím a mám z toho velkou radost. Co se týká spolupráce se společností Škoda, ta vznikla na základě grantového řízení o sponzoringu, do kterého se může přihlásit kterákoliv organizace nebo osoba splňující stanovená zadání. Spolupráce se společností Škoda je pro mě velkou ctí.

Všiml jsem si, že se s mnohými účastníky Na kole dětem osobně znáte. Jsou to vaši přátelé, nebo jste je vesměs poznal až během společných jízd?

Jsou to moji přátelé a sponzoři. Některé jsem znal už dříve, někteří se přidali během let. Často to probíhá formou osobního náboru. Kamarád řekne kamarádovi, obchodní partner obchodnímu partnerovi: "Hele, jedu na kole napříč republikou, je to akce na podporu onkologicky nemocných dětí a je tam bezvadná parta. Nechceš se přidat?" On to zkusí třeba na jednu etapu, příště již jede několik dní nebo třeba celou trasu. A většinou rychle pochopí princip projektu a pak se sám přijde zeptat: "Pane Zimovčáku, jak mohu pomoci?"

V pelotonu se vedou obsáhlé debaty o cyklistice. Zkoušel jste oslovit i některá česká vrcholová jména tohoto sportu?
Akce Na kole dětem se koná začátkem června, což samo o sobě znemožňuje účast cyklistických hvězd. Tou dobou jsou v plné sezoně. Jezdí s námi třeba Jirka Ježek, který už s vrcholovou cyklistikou skončil, přesto je to pro mě host velmi milý a významný.

Desítka, to už je bilanční číslo. My jsme tohle téma načali vloni, na devátém ročníku. Změnilo se od té doby něco? Nějaký nápad pro další dekádu? Nebo prostě jen jedete dál?
Určitě jedeme dál… Na viděnou v pelotonu od 29. května do 8. června 2019.

Josef Zimovčák
(*1956) je pro většinu lidí mužem, jenž na vysokém kole projel Tour de France (2005). Méně se ví, že pokořil také Giro d'Italia (2006) i Vueltu a España (2007). Na vysokém kole jel napříč USA a je mnohonásobným mistrem světa. V době předsednictví České republiky EU dojel i do Bruselu. Více o jeho charitativním projektu: www.nakoledetem.cz.

Foto: Ivo Dvořák

Robert Žďárský
Článek otištěn v Kult 05/19
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Halina Pawlowská
Takhle jsem si to teda nepředstavovala
Motto
Humorné povídky o tom, že rodina a láska vám nedají pokoj ani ve stáří. Pro všechny optimisty, kteří se aspoň jednou stěhovali, aspoň jednou rekonstruovali, stavěli, neustále něco opravovali, milovali a trápili se. A pro všechny, kteří se pořád smějí, i když si to teda představovali úplně jinak.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+