Menu

Zveřejněno dne 6. 7. 2020
Anoda
Kluci, kteří v Brně stojí za známými hudebními akcemi s názvem Filtr, snili o svém vlastním prostoru už delší dobu. Nic není hned, ale jak se říká, kdo si počká, ten se dočká. Nakonec na ně čekal vskutku krásný prostor v přízemí na třídě Kapitána Jaroše. Nějakou dobu samozřejmě trvalo, než prostor zvelebili, to se jim však podařilo myslím nejen stylově a moderně, ale i citlivě s ohledem na atmosféru staré budovy nedaleko parku Lužánky.



Na konci ledna tohoto roku spouštěli zkušební provoz, 28. února oficiálně otevírali, to však ještě netušili, jak brzy zase budou muset provoz přerušit kvůli covidu. V květnu pak otevřeli nejen kávové okýnko, čímž potěšili mnohé kolemjdoucí, kteří hledali kousek svobody v již zmíněném oblíbeném parku. Na začátku června si otevírací párty zopakovali a jako všichni čekají, kdy bude možné prodloužit i běžnou otevírací dobu.

Anoda se prezentuje jako "listening cafe/bar", prostor, jehož nedílnou součástí je pult pro hudební produkci, ale i výběrová káva z brněnské pražírny Rusty Nails Coffee Roasters nebo pivo z Koziho soukromého minipivovaru. Velice příjemným bonusem představuje v těchto teplých dnech i zahrádka, a to nejen ta přímo před kavárnou, ale i ta v aleji pod stromy. Tentokrát jsme si užili espresso tonic, osvědčenou letní hitovku. Co ochutnáte vy?

Obsluha je pozorná a věřím, že zde najdete pohodové místo jak pro setkání s přáteli, tak pro práci, ale i oddech či večírek. Neváhejte sledovat jejich program, hudební akce zde totiž najdete nejspíš nejen každý pátek.

Tř. Kapitána Jaroše 39
Foto: Ondra Silny

Ondra Silny
Článek otištěn v Kult 07/20
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
David Novotný
Normálninec
Sursum
Kniha sci-fi povídek zabývajících se řešením závažných životních témat s nadhledem, humorem a plných neotřelých a neočekávaných point... „Probudil jsem se do nezvyklého stavu. Jako vždycky jsem chtěl překontrolovat všechny zámky na dveřích, abych měl jistotu, že někdo nepřišel a v noci mi potají neotrávil jídlo, ale najednou jsem vůbec necítil nutkání něco takového dělat. Náhle mi také přišla divná různá racionální opatření typu pancéřové okenice či počítačem řízený alarm. Zkrátka a dobře, moje ochranná paranoia byla ta tam. Vůbec bych se nad tím nepozastavil a vyšel bych bezstarostně ven, nebýt vzkazu, který jsem sám sobě nechal na dveřích (součástí paranoi byl i strach z toho, že o paranoiu přijdu): „PAMATUJ, ŽE JDOU PO TOBĚ, I KDYŽ NEJSI PARANOIDNÍ“ uvědomil jsem si, že je to pravda, a ihned jsem zavolal na pohotovost do normálnince.“
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2020 Radek Holík
Google+