Lidé

Zveřejněno dne 27. 2. 2021
ROZHOVOR: O symbolice, kultuře a japonsko-české spolupráci s Terezou Tulkovou
Česko-japonská spolupráce je zajímavé téma už jen proto, že se o ní u nás moc nemluví. Více nám o ní proto poví umělkyně Tereza Tulková, jelikož sama má k japonské kultuře blízko, a ta se navíc odráží i v její tvorbě.



Jste autorkou, která se vyjadřuje zejména v symbolické rovině. Co vás ve vaší tvorbě inspiruje?
Mé kresby a ilustrace jsou založeny na alegorické řeči symbolů. To znamená, že každá mytická bytost v obraze je nositelkou vlastního skrytého významu a pouze na divákovi záleží, jakým způsobem onen význam rozklíčuje. Jde o takovou malou, surreálně-satirickou hru. Zároveň je tvorba do značné míry improvizovaná a i já musím občas tento prapodivný jazyk dešifrovat, abych mu mohla porozumět. Co se inspirace týče, té zpravidla nechávám volný průběh. Umožňuji jí spontánně účinkovat, a to skrze oduševnělá místa, prapodivné okamžiky a útržky rozhovorů.

Věnujete se v současné době nějakým zajímavým projektům?
V současné době pracuji na ilustracích pro knihu básní. Autorem je můj velmi milý kamarád, který již bohužel není mezi námi. Také bych chtěla dokončit triptych Peklo, Očistec a Nebe a započít novou sérii, tentokrát spíše na sebe navazujících kreseb s pracovním názvem Ti druzí. O čem budou, neprozradím. Také doufám, že snad již brzy dojde ke zlepšení situace, a tím pádem i započetí nějakých možných výstav, autorských čtení či jiných zajímavých kulturních projektů. A v pokračování spolupráce mezi Japonskem a Brnem. Japonští umělci měli před pandemií vystavovat v Městském divadle Brno, ale bohužel právě kvůli covidu z toho nakonec sešlo.

Zaměřím se na vaše působení v rámci česko-japonské spolupráce. Jaký mají Japonci přístup ke své kultuře a jak se liší od toho našeho?
Japonci svou kulturu považují za posvátnou. Obávám se, že oproti nim máme mnohdy tendence na tu svou zapomínat a stavět ji na nižší místa v žebříčku hodnot. Měla jsem tu čest spolupracovat se zástupci japonské kaligrafické skupiny sdružené kolem mistra Nojiriho a stát se jejím členem. Všichni tito lidé oplývají velkou pokorou ke svému umění. Materiální inspirace je pro ně spíše abstraktním pojmem, preferují spíše intuitivní, zenově-meditativní tvůrčí složku. Japonská kultura je tedy spíše filozofie, moudrost a čirá, ničím nenarušená krása. Jednoduše ji nechávají rozkvétat a zalévají ji. To zde mnohdy chybí.

Pocházíte z Brna. Máte zde nějaké oblíbené místo, které vás nabíjí a kam se ráda vracíte?
V Brně samotném mám velmi ráda Masarykovu čtvrť a oblast Pisárek. Ale také okolí Brna je krásné. Kupříkladu Moravský kras, Vranov nebo Křtiny. To jsou místa se silným geniem loci. Zajedeme-li dále, pak bych jmenovala zejména Lednicko-valtický areál s velmi inspirativní energií. 

Spolupracujete s nezávislými uměleckými skupinami a kulturními institucemi. Jaké má nezávislá kultura místo ve společnosti a kam směřuje?
Podle mého názoru je nezávislá, tedy undergroundová kultura více založena na svobodném vyjadřování, bez nutné autocenzury. Samozřejmě nelze objektivizovat, ale mainstreamová sféra bývá zpravidla více zaměřena na zisk, což ji do jisté míry svazuje. V současné době se však oba fenomény mohou vzájemně prolínat a navazovat spolupráci. Také mnohem více dochází k ovlivňování jednoho druhým, než tomu bývalo dříve. Mně osobně je bližší zrovna prostor nezávislé tvorby. A nevadí, pohrává-li si třeba i s určitou potřebou šokovat, je-li ona potřeba servírována inteligentním způsobem. Obdivuji současné undergroundové brněnské básníky a básnířky, autory a autorky textů kulminujících mezi existenciální filozofií a útěkem do extravagantního světa. Sdružují se třeba kolem magazínů Jeseterka, Dno a jiných. Jejich myšlení je pro mě velmi inspirativní a mám mezi nimi milé přátele.

Nakonec se zeptám, máte nějakou filozofii, jíž se řídíte?
Těch filozofií by bylo pravděpodobně více. Tudíž není jednoduché na tuto otázku odpovědět. Možná spíše než z filozofie vycházím z toho, co mě v životě potká, a snažím se vzít si z toho to podstatné, tedy to, co mi dává smysl a co mě motivuje. Každá situace je ve své podstatě učitelem a má v tom našem pozemském bytí své nezastupitelné místo.

Tereza Tulková je autorkou, jejíž díla jsou založena na imaginacích vyjádřených v černobílých tónech. Kresby jsou ovlivněny řečí symbolů, alegorickou alchymií, magickým realismem a subjektivním nazíráním na realitu skrytou v lidském podvědomí. Jde o makabrózní vizuální básně a filozofické hry. Tereza spolupracuje s nezávislými uměleckými skupinami a magazíny. Jakožto zástupce České Republiky reprezentovala na výstavách v tokijském Metropolitním divadle, Národním uměleckém centru Tokio nebo na japonské ambasádě ve Varšavě. V současné době působí v Brně.

Jana Nosková
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Michal Prokop, Framus Five
Mohlo by to bejt nebe…
SUPRAPHON
Dlouho očekávané nové album naší rockové legendy. Dvanáct původních písniček a jedna speciální cover verze. Michal Prokop ve špičkové autorské i pěvecké formě. Odkazy přátel, návraty k podstatě i překvapivé spolupráce.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2021 Radek Holík
Google+