Lidé

Zveřejněno dne 11. 9. 2020
ROZHOVOR: Lucie Dolores Daguerrová
Jak blízko má k sobě móda a umění? Nejen o tom jsme si povídali s brněnskou návrhářkou Lucií Dolores Daguerrovou.



Kdy jsi začala šít a co tě k tomu přivedlo?
Šít jsem začala od malička. Z domu jsem často ráda „utíkala“ k naší sousedce, která byla dámskou krejčovou a baletkou v jednom. Obdivovala jsem ji, její sukně, piškoty na balet a každou tu věc, která jí ze stroje vylezla. Nikdy jsem nechodila do žádné školy šití, vše jsem okoukala. Kolik kousků ze sekáče jsem rozpárala, jen abych zjistila, jak je to ušité, jak na to. Zbytek asi zařídily geny. Dobré vztahy v rodině moc nemáme, ale tu šikovnost a kreativitu jsem nejspíš zdědila po obou rodičích.

Jaký materiál tě nejvíc inspiruje?
Já jsem velký recyklátor. Celých těch 12 let, co L.D.Daguerr existuje. Koncový model vždy určí až užitá látka, její vlastnosti, kam mě pustí ve střihu svou velikostí, celkovým stavem. To mě inspiruje, s látkami si prostě hraju, nepracuju běžně po švadlenkovsku, že koupím látku, udělám střih a šiju, ač i to samozřejmě umím, já to mám ráda prostě jinak. Co kus, to originál.

Pro koho šiješ a pro koho bys šít chtěla?
Pro lidi (smích). A chci pro ně samozřejmě šít i nadále. Mým dlouhodobým tématem je udržitelnost. Má tvorba je pro mě také způsob, jak pomáhat naší planetě. Věřím, že móda a příroda jsou spolu úzce spjaty, a to bych ráda lidem vštěpovala, pokud možno co nejvíce, do hlav. Je opravdu na čase vyměnit fast fashion za slow fashion, tím mám na mysli podporovat zejména lokální návrháře, nepodporovat obrovskou ekologickou zátěž způsobenou dovozy látek nebo celých výrobků do České republiky. Češi, či spíš Češky jsou v posledních letech hodně uvědomělé, ale stále se učí při nákupech přemýšlet. Naučily se nakupovat z druhé ruky, ale i to je často o dovozu a dalších ekologických stopách. Ještě se musíme naučit vybrat si ty pravé a potřebné kousky do šatníků, stejně jako to za ně umět adekvátně zaplatit.

Jak ovlivnila tvé podnikání nedávná pandemie?
Nijak zvlášť. Nějaké svatby se mi kvůli karanténě posunuly i o dva měsíce, tak je dodělávám teď. Za doby corony jsem jen vyměnila látky na šaty za látky na roušky. Díky tomu, že se už nějaké ty roky šití věnuji, mám i dost pracovních kontaktů, takže když to bylo potřeba, začala jsem vyrábět pohodlné roušky, a to i s výšivkami a filtry včetně těch s #milujemekulturu, což byla jedna z těch realizací roušek, která mě opravdu těšila, protože jejich koupí bude podpořena kultura, kterou tahle divná doba hodně zasáhla. Třeba takový Kapitán Demo, pro kterého šiju, si v té době objednal zlaté roušky, takže i takové parády se v blbé době dají zařídit. Tohle všechno mi pomohlo celý ten čas přečkat.

Jaké jsou tvé plány do budoucna?
Haha, to je široký pojem. Konečně zbohatnout na tom, co dělám, protože to dělám dobře, kvalitně a hlavně opravdu celým srdcem. Za ty roky jsem se mnohé naučila a teď bych to ráda zúročila. No ale vážně. Rozjíždíme novou značku Mama Apparel, do ní teď vkládám veškerou svou kreativní energii. S mou společnicí Kačkou Bilíkovou dotahujeme prototypy, ladíme detaily a vychytávky, protože chceme ulehčit maminkám život a věříme, že žena má být krásná kdykoli a v jakékoli situaci. 

https://www.facebook.com/loladaguerr/
https://www.instagram.com/l.d.daguerr/

hak
Článek otištěn v Kult 09/20
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
David Böhm, Ondřej Buddeus
Hlava v hlavě
Labyrint
Druhé, větší a chytřejší vydání. Nevšední publikace, první česká hlavopedie, určená především pro dětského čtenáře, jemuž má originální a hravou vizuální formou pomoci pochopit základní skutečnosti týkající se hlavy, mozku a jeho fungování. Výsledkem je vizuálně nápaditá a poetická kniha, spojující humor, zábavu i poučení, v níž na všetečné dětské otázky odpovídají nejen neurolog, boxer či detektiv. Hlava v hlavě získala Magnesii Literu jako nejlepší kniha roku pro děti, Zlatou stuhu České sekce IBBY pro výtvarný počin roku a první místo v soutěži Nejkrásnější česká kniha.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2020 Radek Holík
Google+