Knihy

Zveřejněno dne 15. 2. 2019
RECENZE: Posedlost Japonskem

Probudím se na Šibuji je debutem pražské japanoložky Anny Cimy. Tak trochu autobiografický román vypráví příběh intelektuálky Jany, konkrétně jejího sedmnáctiletého a čtyřiadvacetiletého já, které se splní sen o studiu japanologie a cestě do Japonska. Obě její osobnosti tam i v Praze zažijí nejedno dobrodružství, ve kterém hraje roli protivný spolužák, zapomenutý spisovatel nebo třeba magický realismus.



Hlavními důvody, proč se prvotina mladé autorky dočkala kladného přijetí, jsou hovorový jazyk a téma japonské kultury. Díky zvolené ich formě a snaze napodobit skutečnou mluvu pražských teenagerek je jazyk románu pro mladou generaci stravitelný a má zásadní podíl na čtivosti díla. S lepší orientací v japonských pojmech napomáhá zařazený slovníček. V knize se objevuje i několik ilustrací. Co textu na druhou stranu velmi ubírá na atraktivitě, jsou neopravené překlepy a ponechané neobratné formulace.

Japonské téma se nejen v České republice v poslední době těší velkému zájmu. Každý budoucí japanolog by se měl s knihou seznámit. Obzvlášť přitažlivé jsou části věnované právě tokijské čtvrti Šibuja. Autorka svou fascinaci císařským ostrovním státem nijak nezastírá a dokáže čtenáře svým vyprávěním tak strhnout, až má pocit, že se v japonském hlavním městě ocitl společně s ní.

Pro koho příběh nejspíš nebude zajímavý, jsou čtenáři nad 30 let. Je totiž protkaný narážkami, událostmi a fenomény souvisejícími s dospíváním na začátku 21. století (pochopí je ten, kdo někdy vedl gymnaziální časopis nebo se rozhodoval mezi láskou k Harrymu Potterovi a Edwardovi ze Stmívání). Staršímu čtenáři by starosti hlavní hrdinky mohly připadat vcelku naivní a dětinské. Záminka uvařit si k četbě Tamaryokuchu se ale hodí vždycky.

Probudím se na Šibuji
Anna Cima
Paseka, 2018 


Petra Horáková
Článek otištěn v Kult 02/19
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Ondřej Kundra
Vendulka. Útěk za svobodou
Paseka
Když známý československý fotograf Jan Lukas zmáčkl spoušť svého aparátu, mělo Vendulce Voglové zbývat několik měsíců života. Fotografie, která později udělala z dvanáctiletého děvčete symbol holokaustu, přitom nemusela vůbec vzniknout. Vendulka byla Židovka a Lukas se bál konspiračně pořízené snímky vyvolat. Kdyby u něj nacisté fotografii našli, skončil by stejně jako Vendulka a její rodina v koncentráku. Po téměř osmdesáti letech se novináři Ondřeji Kundrovi podařilo Vendulku Voglovou najít v USA, kam po válce emigrovala, a přesvědčit ji, aby o svém pohnutém životě a přátelství s fotografem Janem Lukasem vyprávěla.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+