Knihy

Zveřejněno dne 8. 12. 2018
PŘEDSTAVUJEME: Hacknutá čeština
Málokterý jazyk má tolik nepřeberných možností jako čeština. Této její vlastnosti si byl dobře vědom novinář a copywrighter Martin Kavka, když v roce 2009 založil webový slovník Čeština 2.0, který mohou spoluvytvářet všichni, kdo vymyslí či někde zaslechnou zajímavý novotvar. V současnosti obsahuje téměř 12 000 slov, přičemž výběr toho nejlepšího vyšel letos i knižně, pod názvem Hacknutá čeština.


Proč zrovna "hacknutá" čeština?
To má hned několik rovin - hacknout znamená nejen někam se nabourat, ale také něco vylepšit. Lidé jako vlastníci jazyka dělají obojí - vylepšují jazyk, který denně užívají, a tím se jako amatérští slovníkáři nabourávají do jazykového, lexikálního prostředí. Právě díky běžným uživatelům češtiny už 10 let vzniká webová Čeština 2.0 a kniha skládá jejich jazykovým "hackům" hold. Navíc my jsme naším slovníkem neortodoxní mateřštiny hacknuli klasické slovníky, které vznikají dlouhá léta - Hacknutá čeština naproti tomu vznikala živelně a zespod, i když nakonec i pod dohledem lexikografa Michala Škrabala.

Vypozoroval jste principy, podle kterých nejčastěji nová slova vznikají?

Ano a v Hacknuté češtině to také docela názorně ukazujeme. Často jsou to různé koncovky jako -pat (cyklopat, recyklopat apod.), -mil/-fil (zimomil, vedrofil), -fob (frndofob, lolofob apod.) nebo třeba -oid (ovaroid, havloid, anoid apod.). Také často posunujeme významy stávajících slov (např. potápěč coby neschopný manažer potápějící každou firmu, do které vleze) nebo lehce upravíme stávající slova, třeba jen jedním písmenem (např. krachonoš, což je totéž jako potápěč, dále třeba tah na blanku - silný zájem o mladá děvčata, vadína - žena, které stále něco vadí). Často používáme i zkratky (např. mlamoj - mladý moderní jinoch, označující mladého tupce, který všude byl, všechno viděl a od všeho má klíče). Vliv mají také cizí jazyky, nejen angličtina. Když mluvíme o věčně rozkopané D1, sázíme spíš na němčinu a častujeme ji výrazy hopsabahn, autobahno, rozjebahn nebo ementálštráse. Možná je to kvůli tomu, že po schodech do Prahy, jak se D1 taky říká, často jezdí Brňáci, a ti mají blíž do Vídně (smích).

Máte mezi novotvary nějaké favority? Můžete prozradit svých Top 5?
Mám rád obrovskou spoustu slov. Je to logické - každé slovo, které je na webu, mi za těch 10 let prošlo rukama, a teď, když jsem vybíral slova do Hacknuté češtiny, jsem si znovu pročítal celý web a opět se skvěle bavil. Takže je to, jako byste měla říci, které dítě máte radši (smích). Ale dobrá, tady je pět z mých nejoblíbenějších slov:

čvančary: obrovská prsa (podle herečky Jitky Čvančarové)
zkrndit: vylepšit něco, co fungovalo, tak aby to pokud možno nefungovalo vůbec (podle bývalé pražské primátorky Adriany Krnáčové)
pakňák: nástroj vedoucích projektů, které musí být rychle dokončeny a předány bez ohledu na kvalitu, aby "se to pak nějak dodělalo"
memopauza: momentální, obvykle krátkodobý výpadek paměti
kontokorentiér: člověk permanentně přežívající díky možnosti jít na svém účtu do mínusu

Čím si vysvětlujete, že některé neologismy se ujmou a jiné ne? 
To je trochu záhada, že? Kdo by třeba řekl, že se dodnes bude používat výraz "dělat zagorku" i mezi mladou generací, když mladí už Hanu Zagorovou jako zpěvačku ani neznají. Proto se nedá s jistotou říci, co se chytí a co ne. Když kdysi vznikaly české názvy pro rádio a televizi, uchytil se jen rozhlas, naproti tomu o slově rozvid pro televizi už dnes možná většina lidí nic netuší. Takže je to taková dobrodružná výprava do budoucnosti češtiny, na kterou se těším. Jako mapa při ní může posloužit Hacknutá čeština - stačí si ji koupit, chvíli počkat a ty úspěšné výrazy si odškrtávat (smích).

Myslíte, že mají některá ze slov v Češtině 2.0 potenciál vstoupit časem do oficiální slovní zásoby?
Myslím, že mají. Dokonce jsme při chystání Hacknuté češtiny narazili na pár slov z webové Češtiny 2.0, která si už našla cestu do oficiálních slovníků. Ta jsme samozřejmě vyřadili, i když na webu zůstávají. Takže je zřejmé, že hrany mezi spisovným a hovorovým se obrušují a existuje spousta slov, která mohou změnit dres. Zároveň Čeština 2.0 a Hacknutá čeština fungují jako zesilovač-megafon, díky němuž se slova dostanou k novému "publiku". To platí i o regionálních výrazech, které se mohou snadněji přenášet z jednoho konce republiky na druhý. A to je fajn, protože nás jako společnost možná rozděluje spousta různých věcí a názorů, ale čeština a smysl pro humor nás naopak spojuje. 

Vděčným terčem jsou též politici. Má podle Vás "více našlápnuto" Zeman, či Babiš?
Jsou na tom obdobně, protože oba patří mezi nejvýraznější figury české politiky. Politici jsou vždycky hodně na ráně. Zvlášť když mají na hlavě máslo a na krku skandál. Pak stačí, aby Miloš Zeman zavrávoral, a bleskově se vynoří vtípky o viróze apod. Odvádět pozornost od něčeho závažného můžete díky Zemanovi vyjádřit i výrazy "spálit trenky" nebo "pustit kajínka". A trenky ho provázejí i jako "trencelpána", což je slovo vzniklé ve chvíli, kdy nad Hradem místo standarty zavlály rudé trenýrky. Andrej Babiš zatím asi o fous před prezidentem vede: např. zčápit (využít dotace EU na soukromý projekt), babišbox (krabička na odkládání nechtěných účtenek EET) nebo Babišovo ticho (strach ozvat se vůči nadřízenému i s tou nejmenší kritikou). Podobným výrazným politikem byl i David Rath, který má ve slovníku také několik hesel (např. rathorika jako umění plynně lhát přímo do očí nebo do kamery). Či nepolitik, ale hodně viditelná postava, Jiří Ovčáček (mluvčáček, trolčáček nebo ovšašek, ale také ústní otvor a hlásný trouba).

Máte i silně negativní ohlasy od obránců jazyka, že pomáháte prznit češtinu?
Extra vyhrocené e-maily jsem neměl nikdy, ale ozývali se samozřejmě lidé, kteří soudili, že slang, hovorová čeština, novotvary obsažené v Češtině 2.0 jazyk przní. Není to pravda, právě naopak - čeština se díky tomu obohacuje, mění, vyvíjí. Mladí možná mluví zkratkovitěji než předchozí generace, ale také mají svou poetiku a používají kouzelné výrazy, které stojí za to zaznamenat. Ty výtky jsou nejspíš spojené s tím, že každý z nás si zafixuje nějakou slovní výbavu v dětství a tu pak používá celý život. Těžko se pak smiřujeme s tím, že svět se mění a s ním i jazyk, který ho popisuje.

Zaznamenal jste za těch 10 let nějaké tendence, směr, kterým se jazyk vyvíjí? Změnila se nějak výrazně čeština?
Skvělá zpráva je, že je "hacknutelná". Je to díky tomu, že je to jazyk, který není příliš malý, ani příliš velký. Zatímco angličtina je moc velká a musí být srozumitelná pro obrovský počet mluvčích, čeština zůstává hlavně naše. Může si tak udržet obrovskou hravost, vtip, skryté hříčky, dvojsmysly. Obohacuje ji to. "Čechovtipnost" byla v naší mateřštině obsažena vždy, takže mám za to, že se o dědictví předků hezky staráme. 

Martin Kavka, Michal Škabral: Hacknutá čeština. Neortodoxní slovník dnešní mateřštiny. Jan Melvil Publishing 2018. Kniha obsahuje přes 3000 výrazů plus rozhovory s devíti osobnostmi, které se češtinou tím či oním způsobem živí.


Eva Svobodová
Článek otištěn v Kult 12/18
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Anselm Grün
Rok plný štěstí. Pozitivní myšlenky pro každý den
Pragma
Najděte ve svém životě konečně klid, každý den se na chvilku usaďte a užívejte si života. Co je pro to nutné? Například přesně tato krásná kniha od Anselma Grüna. Autor pro vás připravil inspirativní myšlenky pro každý den v roce, u kterých se zastavíte a uvědomíte si krásu a smysl života. Tyto motivační texty vás budou provázet po celý rok a poslouží jako balzám v našem současném hektickém životě.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+