Knihy

Zveřejněno dne 12. 2. 2018
RECENZE: S hroby není sranda
Doktor Pilka si kope hrob  groteskní novela o opavském pedagogovi, který létá ze země do země a hledá místo pro „tři metry hlubokou jámu o půdorysu metr deset na dva metry.“ S hroby ale není sranda. Při pobytu ve Francii se doktor Pilka zaplete do záhadného detektivního příběhu, v kanadské divočině zase zažívá dobrodružství jako Jack London. Petr Motýl mísí žánry a hraje si s jazykem, jak se mu zlíbí. I když je základem jeho novely humor, výsledkem je znepokojující svědectví o současnosti.


Motýl si mimo jiné utahuje z dnešního fenoménu cestování. Z člověka, který utíká všemi směry doufaje, že tam někde daleko je něco jinak, že tam nalezne něco nového a dá tak svému životu nový rozměr. Není tu místo pro poklidné prožívání světa na „rodné hroudě.“ Nejdražší maďarské speciality, ženy a nápoje, ano prosím, a šup na mečouna na Krétu. Neopomíjí se ani česká malost, s níž se postavy i v tom nejvzdálenějším koutě světa dožadují orošené Plzně.

Ale zpátky k doktoru Pilkovi. Petr Motýl si ve své novele totiž utahuje i ze zcela existující osoby. „Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami a událostmi je čistě náhodná,“ ano, tak to lze také číst. Ale už samotná forma ukazuje i někam jinam – žánrový synkretismus, vypravěč podrývající vlastní autoritu, hra s jazykem i se čtenářem. Autor v novele dokonce ztvárnil sám sebevelice sympatickým způsobem („,Přijel jsem za bráchou, neviděl jste ho tu někde?' halekal sanktusák a lezl z náklaďáku. V ruce svíral modrý a plastový a ulepený kýbl. Z levého ucha mu vlaze vytékal hnědožlutý ušní maz.“). To vše mi připomíná přednášku jednoho opavsko – ostravského pedagoga na téma: „Co je to postmoderní literatura?


Petr Motýl: Doktor Pilka si kope hrob
Volvox Globator 2017



RaT
Článek otištěn v Kult 02/18
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Zita Pallavicini
Deník šílené markraběnky
Garamond
Zita Pallavicini, dědička starých šlechtických rodů rakousko-uherské monarchie, popisuje ve své knize historii své rodiny, složitosti života aristokracie, své lásky i slabosti se stejnou vášní a provokativní upřímností, s jakou žije i svůj život. Vyskytují se v ní přitažlivé a velkolepé postavy jako její maminka, nádherná excentrická česká hraběnka s tragickým osudem, nebo naivně poctivý dědeček, který si nechal pomaďarštit příjmení z Pallaviciniho na Pálinkáse, aby ho pak po padesátém šestém stejně popravili. V knize hovoří o „rudé hraběnce“ Katince Andrássy i své velké lásce, knížeti Karlu Schwarzenbergovi.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+