Knihy

Zveřejněno dne 6. 6. 2017
RECENZE: Válka očima Astrid Lindgrenové
„Ach! Dnes začala válka.“ Právě tato slova si světoznámá spisovatelka Astrid Lindgrenová zapsala jako první do svého deníku, ve kterém popisuje události druhé světové války. Kniha přibližuje konflikt z pro nás nezvyklého pohledu zaměstnané matky žijící v neutrálním Švédsku. Zápisky si autorka psala čistě pro osobní potřebu a i ve švédštině vyšly teprve před dvěma lety.



V době, kdy si začala tehdy dvaatřicetiletá Lindgrenová psát svůj válečný deník, ještě nevydala žádnou ze svých knih. Žila ve Stockholmu s manželem a dvěma dětmi a pracovala v advokátní kanceláři, později na cenzurním úřadě.

Do zápisníků si Lindgrenová po celou dobu války zaznamenávala klíčové události a občas si tam vlepovala i výstřižky z novin. Svoji pozornost přirozeně soustředila hlavně na dění ve Skandinávii. Díky tomu se český čtenář dozví i o válečných událostech, o kterých se u nás běžně tolik nemluví.  Mimo jiné zmiňuje i vypálení Lidic.

V denících se zrcadlí velká humanita autorky. Opovrhuje Němci za jejich praktiky, ale nezavrhuje německý národ jako celek. Z textu je cítit i velký strach z Rusů. Čtivé a výstižné zápisky doplňují i dobové vtipy a střípky informací o osobním životě autorky, třeba o trablech s dětmi nebo o tom, jak  se vypořádávala s omezeným přídělem potravin.

Knihu doplňují dobové fotografie autorky a její rodiny a také snímky deníků. Na nich jsou obvykle zachyceny vlepené výstřižky článků. Bohužel nejsou přeloženy a ve švédštině si je málokterý čtenář přečte. Překlad v poznámkách pod čarou by si zasloužily i anglické a německé věty v textu.

Kateřina Foltánková

Astrid Lindgrenová: Válečné deníky 1939–1945
Slovart, 2017

www.slovart.cz

Kateřina Foltánková
Článek otištěn v Kult 06/17
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Patrik Nacher
Šílenosti doby korektní: aneb konec MeToo (mýtů)
Olympia
Tato kniha je o hodnotách jako je právo, svoboda, tolerance, o vnímání jejich šíře a důsledků, ale také o vyprazdňování slov, o falešné a všudypřítomné korektnosti, dovedně skrytých manipulacích, o paradoxech a nelogičnostech, které už skoro ani jako paradoxy a nelogičnosti nevnímáme. Nic není absolutní, nic není černobílé, hodnoty a pravidla, která ctíme, na sebe mohou v určitých situacích vzájemně narážet, dokonce se vzájemně vylučovat. Dříve si vystačili s desaterem, dnes na všechno máme desítky zákonů, vyhlášek, předpisů, směrnic, nařízení a k tomu další doporučení čí metodické pokyny, a stejně to evidentně nepomáhá. Tak pěknou zábavu.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2018 Radek Holík
Google+