Není to první kniha, kterou Václav Klaus na téma oteplování planety vydal. Jenže zatímco ta první, „Modrá, nikoli zelená planeta“, byla spíše výstřel naslepo, tahle – v pořadí již třetí – je už ostře nabitá. Jak sám autor na straně 41 shrnuje, časem zjistil, že má být „se svými názory ještě tvrdší a nemilosrdnější“. Pojďme do toho!

Přestože se to při pohledu na plné regály knihkupectví zdá nepravděpodobné, stále existují témata, kterým spisovatelé nevěnují mnoho pozornosti. Takovou oblastí je psychologie, a to zvláště v podobě přístupné a srozumitelné mladším dětem. Zalepit pomyslnou díru na trhu se rozhodla brněnská psycholožka a autorka dětských knížek Petra Štarková. Dost možná je její kniha Jak to chodí v lidské hlavě jedinou svého druhu u nás.

O operaci Anthropoid bylo napsáno mnoho. O přípravách, dopadu i o samotném atentátu na Reinharda Heydricha. Ale co víme o samotné době? Ne o válce, ale o tom, jaký byl samotný život v protektorátu. Co se třeba psalo v novinách? Co prožívali obyčejní lidé?

Měsíc autorského čtení je literární festival, který probíhá zároveň v pěti městech (Brno, Ostrava, Vratislav, Košice, Lvov) během celého července. Letošními hosty jsou gruzínští autoři, kterým je věnován první blok programu, jenž začíná v 19:00 hod. Druhá část, od 20:30 hod., představí převážně domácí (Arnošt Goldflam, Jiří Hájíček), ale i polské (Marius Szczygiel) či ukrajinské (Olena Husejnova) spisovatele.

Léto je doba, kdy mnozí sáhnou po knize. Brňanům, kteří by se rádi dozvěděli více o místech, kde se denně pohybují a žijí, by neměly uniknout publikace nakladatelství Host od autorské dvojice Alexandr Brummer – Michal Konečný, zabývající se městem v klíčových obdobích 20. století. K Brnu nacistickému (2013) a Brnu stalinistickému (2015) letos přibylo Brno účtující, jehož tématem je poválečné vypořádávání s německým obyvatelstvem. Každý z těchto historických průvodců v krátkých kapitolách vypráví příběhy domů, ulic a náměstí, jež byly svědky mimořádných, ale dnes už často pozapomenutých událostí. Možná s překvapením zjistíte, že reálná historie je mnohdy dramatičtější a poutavější než fikce...

Myslím, že všichni vědí, kdo je Michal Viewegh. Penzum jedna knížka za rok, nálepka nejvydávanějšího českého autora a punc lidového spisovatele. Buď vydá román, anebo knihu povídek. Bůh v Renaultu je tak něco mezi tím. I když je škoda, že nejde o celistvý příběh a kapitoly na sebe nenavazují. Zvlášť v titulární povídce.

„Ach! Dnes začala válka.“ Právě tato slova si světoznámá spisovatelka Astrid Lindgrenová zapsala jako první do svého deníku, ve kterém popisuje události druhé světové války. Kniha přibližuje konflikt z pro nás nezvyklého pohledu zaměstnané matky žijící v neutrálním Švédsku. Zápisky si autorka psala čistě pro osobní potřebu a i ve švédštině vyšly teprve před dvěma lety.

Dle podnadpisu má být tato kniha laskavá. Nevím, co tím chtěl „básník sdělit“, ale mně přijde spíše těžká, až ponurá. O životě, o smrti, o víře, o zrození, o rodinných peripetiích, o lidských osudech, o absurditách… Jako recenzent v tomto případě musím hledat vhodná slova, abych knize ani autorovi spíše neublížil.

Fanoušci J. K. Rowlingové mají v poslední době žně. Na podzim loňského roku ovládl pulty českých knihkupectví překlad osmého dílu série o Harrym Potterovi, letos ho vystřídal scénář filmu Fantastická zvířata a kde je najít, vytvořený na motivy stejnojmenného bestiáře z roku 2001.