Filmy

Zveřejněno dne 1. 6. 2020
RECENZE: Jen tak si písknout
Nový, v hlavní soutěži MFF v Cannes 2019 uvedený snímek rumunského režiséra Cornelia Porumboiua Kanáři může sloužit jako doklad alternativní distribuce kinematografických zážitků v čase, kdy se všechno včetně kultury točí kolem koronaviru. Film měl být původně uveden do klasických kin, následně se jeho premiéra odehrála prostřednictvím platformy Moje kino LIVE, aby se posléze objevil ve stálé nabídce online videotéky Aerovod. Každopádně je dobře, že o něj nebyl českých divák ochuzen.



Kanáři jsou Porumboiuovým pátým celovečerním hraným filmem, a i to stačí k tomu, aby byl považován ze zřejmě nejpracovitějšího zástupce takzvané rumunské nové vlny, která v letech nedávno minulých dobývala jeden prestižní filmový festival za druhým. Jeho minulý, výborný Poklad se dostal i do našich kin, a diváci, kteří si jej před čtyřmi lety užili, zřejmě ocení i Kanáry.

Jejich oficiální žánrové vymezení stojí rozkročeno mezi komedií, kriminálkou a thrillerem. Ve všech třech případech je však nutné brát podobné vějičky s rezervou, jelikož očekávání salv smíchu, nebo naopak dechberoucích akčních scén zůstávají nenaplněna. Porumboiu si během let dokázal vytvořit vlastní styl a věrný je mu i tentokrát. Kanáři sice nejsou natolik „nediváčtí“ jako nesmlouvavě procedurální „detektivka“ Policejní, adj., určitou dávku trpělivosti a ochoty naladit se na pozvolný rytmus vyprávění však musí publikum projevit znovu.

Jako už několikrát předtím, vede Porumboiu prostřednictvím svého filmu svébytný dialog s historií hollywoodské i evropské kinematografie. Nově nejvýrazněji s klasickým filmem noir. Nechybí proto například množina postav s nevyzpytatelnou motivací svých činů, v čele se záhadnou femme fatale v podání půvabné Rumunky Catrinel Marlon, ani souboj policistů s padouchy, kdy je těžké určit, zda alespoň někteří z nich skutečně stojí na straně zákona. Uprostřed toho všeho se pohybuje stárnoucí kriminalista Cristi (Vlad Ivanov) s mimikou omezenou výhradně na jeden jediný zasmušilý výraz, který si drží i při sexu nebo po srážce s autem.

Nejvýraznější vnějškové ozvláštnění filmu spočívá v tom, že se hlavní hrdina musí na Kanárských ostrovech naučit šifrovanou pískanou řeč, s jejíž pomocí se dokáže dorozumívat se svými kumpány i na uctivou vzdálenost, aniž by jejich rozhovor dokázal někdo nezasvěcený dekódovat. Ačkoli se jedná o pohříchu jeden z mála skutečně svěžích žánrových prvků, s nimiž Porumboiu pracuje nad rámec těžce postřehnutelných detailů, Kanáři rozhodně stojí za pozornost. Podobně svébytných filmů se v naší distribuci neobjevuje mnoho – a bylo by bláhové předpokládat, že na tom nedobrá aktuální situace něco změní.

Kanáři
Corneliu Porumboiu
www.aerovod.cz

Ivo Michalík
Článek otištěn v Kult 06/20
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Lucie Tučková
Sítem slov
Novela Bohemica
Poutavá kniha romanistky Lucie Tučkové je osobitým vhledem do moderní české literatury s přesahy do 19. století a také do francouzské a italské oblasti. Autorka se přibližuje ke spisovatelům, kteří ji hluboce oslovují, a vybírá si podstatná témata, která nebývají v jejich díle na první pohled zřejmá, anebo se s nimi literární kritika doposud mnoho nezabývala. Texty přitom originálně osvětlují ve většině případů tvorbu spisovatelů, které řadíme mezi velikány naší literatury, mezi nimiž jsou i Julius Zeyer, Jakub Deml, Zbyněk Hejda, Pavel Zajíček anebo Bohumil Hrabal, z francouzské literatury např. Henri Pourrat či Marie Noël. Svěží, čtenářsky přístupnou a formulačně přesnou knihu dokresluje řada neznámých či dosud vzácně publikovaných fotografií a několik překladů coby ukázek z díla.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2020 Radek Holík
Google+