Filmy

Zveřejněno dne 3. 5. 2019
RECENZE: Střílečka po česku
"Pic, pic, pic, pic! A není..." Kdyby jen šlo zneškodnit zlo tak snadno... Teroristka je v kontextu současné české produkce pozoruhodně svěží snímek, který se výrazně vyjímá mezi vším, co jsme zvyklí v kinech v posledních letech vídat.



Jednoznačný přínos představuje již obsazení Ivy Janžurové do titulní role. Ta si na podobně velkou úlohu ve filmu dlouho počkala a tato jí byla navíc psána přímo na tělo. Excelují ovšem také ostatní herci, mile překvapují dokonce i ti "okoukaní", jako jsou Pavel Liška nebo Taťána Vilhelmová.

Počáteční pomalý rozběh dává o to větší spád poslední části, kdy dojde se vší vervou na věc. Zastřelí, nebo nezastřelí? Jak už to u českých snímků bývá, jde o komedii dost hořkou, u které je čistý happyend prakticky vyloučen. Pro klasického diváka, který se v kině rád od plic zasměje, skýtá snímek spoustu vděčných momentů, v rovině komedie funguje opravdu spolehlivě.

Velmi neotřele vyznívají nejrůznější odkazy na westerny a další kultovní střílečky, za všechny jmenujme například skvělou stylizující hudbu. Na druhou stranu, vezmeme-li věci skutečně do důsledku, pak stojí za úvahu, zda Teroristka pod rouškou odlehčené komedie nebezpečně nebanalizuje násilí. On by totiž jeden mohl lehce (a rád) zapomenout, že povodí Berounky není coloradský kaňon...

Je vlastně morálně v pořádku popadat se u něčeho takového za břicho? O tom by se daly vést nekonečné debaty. Spokojme se s tím, že záleží v první řadě na tom, v jaké rovině Teroristku chceme číst. Z hlediska filmového zážitku a originality jde o nadprůměr.

Teroristka
Radek Bajgar
Premiéra 4. dubna 2019
www.cinemart.cz

Eva Svobodová
Článek otištěn v Kult 05/19
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Robert Kvaček, Dušan Tomášek
Generál šel na smrt. Životní příběh Aloise Eliáše
Epocha
Příběh za 2. světové války ojedinělý: Poprava předsedy vlády země okupované Němci! Hitlerovci se jí dopustili v červnu 1942 na pražské střelnici v Kobylisích. Na rozdíl od stalinistů nacisté, jisti si svým vítězstvím, se podobnými vraždami veřejně chlubili. Alois Eliáš nebojoval běžnými zbraněmi jako Morávek, Mašín a Balabán. Jeho zbraní byla vojenská lest, předstírání a oddalování, získávání času a snaha o narušení záměrů protivníka. Za těžkých podmínek udržoval rádiové i kurýrní spojení s prezidentem Benešem v Londýně a využíval i dřívější známosti s protektorem Neurathem z mírových jednání v Ženevě. Svedl nejeden „ústupový“ boj s K. H. Frankem. Byl si vědom toho, že mu hrozí smrt. Jiným pomohl k emigraci, ale sám nabídku emigrovat odmítl. Teprve v den nástupu Heydricha v září 1941 byl zatčen a odsouzen k smrti. Zemřel jako hrdina.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+