Filmy

Zveřejněno dne 4. 9. 2018
RECENZE: Poslední měsíce studenta Palacha
Není jednoduché natočit film o ikonické postavě národních dějin. Přesto se s podobnými pokusy poslední dobou roztrhl pytel (svůj snímek již mají Jan Hus, Jan Masaryk, Milada Horáková či kontroverzní Lída Baarová). O tom, jak ošemetný takový úkol je, vypovídají nejen mnohé nelichotivé kritiky, ale i rychlost, s jakou tyto filmy po své premiéře mizí z výsluní diváckého zájmu.

Režisér Robert Sedláček má se svým Janem Palachem ztíženou situaci, která je však zároveň výhodou: může si dovolit větší invenčnost, protože k smýšlení a jednání jeho hrdiny neexistuje žádný jasný klíč. Co se v Palachovi před jeho sebeupálením odehrávalo? Byl skutečný hrdina? Jak se vlastně choval v soukromí? Lze s povděkem konstatovat, že tvůrci (scénář napsala Eva Kantůrková) se daného úkolu chopili s uměřeností, bez patosu, či zase naopak přílišného „shazování“ titulní postavy. Výsledek působí vyváženě a uvěřitelně. Sedláčkův Palach se jeví jako docela normální, i když hloubavější mladík, který má své chyby a na kontě přešlapy, ale v divákovi budí respekt a zdravé sympatie.

Film vypráví sice lineárně, bez nějakých formálních experimentů, zato ve více či méně jemných náznacích, z nichž některé nemusí divák ihned rozklíčovat. Ačkoliv každý ví, že tenhle příběh neskončí dobře, samotný závěr zaskočí svou syrovostí. Nikoliv samoúčelnou. Právě určitá vícevrstevnatost filmu je hlavní devízou, tím spíš, že v současné domácí produkci není bohužel moc častá. Koneckonců, hodnotu snímku totiž dokládá právě to, pokud vyzývá k zamyšlení a opakovanému zhlédnutí. Jan Palach takový je.

Jan Palach
Režie: Robert Sedláček
Premiéra: 21. srpna 2018

Foto: Karel Cudlín

Eva Svobodová
Článek otištěn v Kult 09/18
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Milan Jenčík
Zdivočelé Sudety
Mladá fronta
Bohatě ilustrovaná kniha založená na mnohaletém výzkumu přináší objevný popis bouřlivého roku 1938. Velké události se v ní prolínají s rozborem činnosti jednotek Stráže obrany státu v exponovaných pohraničních oblastech západních Čech. Autor se ovšem nově dívá i na související poválečné dozvuky: působení německých záškodnických organizací, útěk banderovců přes západní Čechy či transfer německého obyvatelstva. Tato přelomová práce by neměla chybět v knihovně žádného zájemce o dramatické období, během něhož se před 80 lety rozhodovalo o dalším vývoji naší země i celé Evropy.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2018 Radek Holík
Google+