Hudba

Zveřejněno dne 12. 11. 2018
Podzimní JazzFestBrno připravuje premiéru Terence Blancharda
Festival JazzFestBrno v rámci svých podzimních ozvěn pozval k brněnské premiéře amerického trumpetistu a skladatele Terence Blancharda s uskupením E-Collective. Rodák z New Orleans získal už pět cen Grammy, z toho dvě za nejlepší jazzové instrumentální sólo.



"Blanchard je nejen úžasný trumpetista, ale především skvělý a stylově široce rozkročený skladatel a aranžér. Navíc jde s dobou. Nebál bych se dokonce říci, že v šestapadesáti letech ukazuje cestu mladším generacím. Jeho hudba pulsuje rytmem s kořeny v New Orleans a zároveň je plná barev," říká umělecký ředitel festivalu Vilém Spilka. Blanchardovo jméno rezonuje i filmovým světem. Složil totiž hudbu k více než třiceti celovečerním filmům a jeho skladatelskou všestrannost už mnohokrát využil i hollywoodský režisér Spike Lee, mimo jiné také pro film 25. hodina v hlavní roli s Edwardem Nortonem. Blanchard byl za hudbu k tomuto snímku nominován na Zlatý Globus.

Druhý koncert minisérie obstará kamerunský multiinstrumentalista, ale především basista a zpěvák Richard Bona se svou domovskou kapelou Richard Bona Group. Kamerunský basový kouzelník loni na jaře se svým projektem Mandekan Cubano nadchnul publikum ve vyprodaném Janáčkově divadle. Nyní se muž s přezdívkou "africký Sting" do moravské metropole vrací, aby ukázal další ze svých hudebních tváří.

Terence Blanchard zahraje 23. listopadu v Sono Centru, Richard Bona na stejném místě o dva dny později. Vstupenky jsou k dispozici na webu jazzfestbrno.cz a v běžných předprodejích.

Podzimní JazzFestBrno 2018
Sono Centrum
23. a 25. listopadu 2018 od 19.30
www.jazzfestbrno.cz

Radek Babička
Článek otištěn v Kult 11/18
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Anthony Zee
O gravitaci. Stručné pojednání o závažném tématu
Argo, Dokořán
Gravitace je jednou ze čtyř základních fyzikálních sil; je nejnápadnější – ani naprostý laik nepřehlédne, že věci padají k zemi – a paradoxně zároveň nejslabší (gravitace celé zeměkoule nedokáže strhnout maličký magnet z ledničky). Autor vykládá vztah gravitace a ostatních sil, rekapituluje, jak byla gravitace vnímána a vykládána, a zastavuje se zejména u Newtonova gravitačního zákona, který po tři století postačil k popisu gravitačního působení v okolí zeměkoule. Pak ovšem přišel Albert Einstein a svou obecnou teorií relativity popsal gravitaci obecněji, a vzal v úvahu i jevy, o kterých nemohl mít Newton ani tušení – nepředstavitelné rozměry vesmíru a těles, která v něm existují, působení gravitace na světlo či na tvar prostoročasu. Autor se věnuje i nedávnému zachycení gravitačních vln, které Einstein předpověděl v době, kdy neexistovaly nástroje, jak jeho předpověď potvrdit či vyvrátit.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+