Hudba

Zveřejněno dne 23. 5. 2018
Brněnský varhanní festival
Milovníci varhanního umění mohou využít pestré nabídky jedinečné hudby, která v Brně rozezní prostory jezuitského kostela, Červený kostel, loretánskou kapli a kostel sv. Augustina. V 38. ročníku festivalu s podtitulem S varhanní hudbou od baroka k dnešku se vedle domácích umělců představí interpreti z  Rakouska, Lucemburska, Norska, Polska, Bulharska a  Estonska.
 


Na osmi koncertech, ve čtyřech chrámech a na čtvero varhanách se rozezní královský nástroj v centru Brna a jeho tóny z dílen různých mistrů varhanářů obohatí hlavně červnové večery. Podtitul napovídá, že bude možné vyslechnout průřez varhanním dílem světových a především českých skladatelů od baroka po 21. století. Zahajovací koncert ve středu 30. května v jezuitském kostele oslaví nejen majestát krásných koncertních varhan, kterými se pyšní naše město, připomene i 90 let od úmrtí Leoše Janáčka, který nerozlučně patří k Brnu. Královský nástroj obohatí lidský hlas sólový nebo sborový. Na úplný závěr celého festivalového klání usedne 7. července za varhany v den svých 95. narozenin emeritní rektorka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a patronka Brněnského varhanního festivalu prof. Alena Veselá, která se svými hosty u svého milovaného nástroje oslaví své obdivuhodné výročí. 
Rozhodně stojí za to zaznamenat si v diáři termíny koncertů a přijít se zaposlouchat do nádherné hudby, která zcela určitě přinese spoustu nevšedních zážitků.
Brno
od 30. 5. do 7. 7.

PR
Článek otištěn v Kult 05/18
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Zita Pallavicini
Deník šílené markraběnky
Garamond
Zita Pallavicini, dědička starých šlechtických rodů rakousko-uherské monarchie, popisuje ve své knize historii své rodiny, složitosti života aristokracie, své lásky i slabosti se stejnou vášní a provokativní upřímností, s jakou žije i svůj život. Vyskytují se v ní přitažlivé a velkolepé postavy jako její maminka, nádherná excentrická česká hraběnka s tragickým osudem, nebo naivně poctivý dědeček, který si nechal pomaďarštit příjmení z Pallaviciniho na Pálinkáse, aby ho pak po padesátém šestém stejně popravili. V knize hovoří o „rudé hraběnce“ Katince Andrássy i své velké lásce, knížeti Karlu Schwarzenbergovi.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+