Hudba

Zveřejněno dne 17. 9. 2017
ROZHOVOR: Nazareth. Love Hurts a další hity míří do Brna

Na konci září vystoupí v brněnském Sono Centru legendární britská rocková skupina Nazareth. Její baskytarista a spoluzakladatel Pete Agnew nám v rozhovoru prozradil nejen to, proč se tak rádi vracejí do České republiky, ale i jak má vypadat správná rocková balada a mnoho dalšího.



Váš příští brněnský koncert v září 2017 bude už třetí v řadě za uplynulé dva roky. Cítíte, že máte v České republice stálou fanouškovskou základnu?
Česká republika patří z celého světa mezi naše nejoblíbenější země, vždycky tu hrajeme moc rádi. Jednoznačně patří mezi top 5. Fanouškovská základna, kterou tady máme, je jedna z největších v Evropě. Mimochodem, zrovna jsme se vrátili z vystoupení v Lokti, které bych zařadil mezi naše nejlepší v letošním roce.

Máte vůbec představu, kdy jste hráli v Česku (nebo v Československu) vůbec poprvé?

Nepamatuji si přesně, ale myslím, že první koncert byl v Praze v době, kdy jste byli ještě Československo. Pak si ještě vybavuji jeden venkovní festival, je to už hodně dávno. Místo konání si pamatuji hodně přesně, protože to bylo velmi neobvyklé: bylo to v těžební oblasti v Mostě. Jinak musím říct, že někdy mám potíže vzpomenout si, kde jsme hráli minulý týden!

Brnu se kdysi
díky jeho bohatému textilnímu průmyslu říkalo „moravský Manchester“. Nacházíte zde něco povědomého, co vám připomíná Británii?
Nevím toho mnoho o textiliích, ale Brno se nedá s Manchesterem vůbec porovnat. Brno je krásné město, kde se moc rád procházím, když mám tu příležitost. Na druhé straně Manchester – jak to říct slušně – není místo, které by mě k tomu vybízelo.

Od časů založení kapely v roce 1968 máte na kontě dlouhou řadu písní. Jakým způsobem je vybíráte pro koncerty? Liší se nějak playlist podle jednotlivých koncertů?

Většinou máme playlist stejný pro všechna města, ale někdy uděláme změnu tam, kde víme, že jsou některé písně oblíbenější než jinde. Dobrý příklad je Brazílie: tam je spousta našich balad více oblíbených, než je tomu v jiných zemích. Nebo třeba v Rusku mají oblíbené zase jiné naše skladby.

Přejí si fanoušci hlavně staré hity ze 70. a 80. let? Neotravuje vás už hrát je pořád dokola?

Někdy bychom rádi zahráli i písně, které nejsou z produkce Nazareth, prostě jen skladby, které rádi hrajeme od jiných lidí... Ale ne, nemáme plné zuby hraní našich hitovek, protože je hrajeme pokaždé před jiným publikem, pro které je musíme udělat speciální. Neustále máme na paměti, že přestože hrajeme totéž každý večer, hrajeme to pro lidi, kteří nás uvidí možná jedinkrát za život – a proto chceme a snažíme se podat co nejlepší hudební výkon, aby si to užili.

Vaše poslední album z roku 2014 má v názvu „rock'n'roll“ (Rock'n'Roll Telephone). Co pro vás jako hardrockery tento styl vlastně představuje?

Nebýt rock´n´rollu, nejspíš bychom si tady stále pískali písně Binga Crosbyho. Rock´n´roll stojí prakticky za každou populární deskou natočenou od 50. let, ať se jedná o bebop, hard rock, punk, nebo disco. Ať zmíníme cokoliv, nebylo by to tady bez Chucka Berryho a dalších.
 
Jaké jsou vlastnosti dobré rockové balady? Co je vlastně dělá dobrými?

Pořádná rocková balada potřebuje pořádný vokál pořádného rockového zpěváka. Možná jednou, až budete hledat ve slovníku význam pojmu „rocková balada“, najdete jen odkaz „viz Love Hurts od Nazareth“!

A poslední otázka: Byli jste někdy v Nazaretu, po kterém máte jako kapela jméno?

Píseň, podle které jsme skupinu pojmenovali, se vztahuje k Nazarethu v Pensylvánii, a ano – hráli jsme tam mnohokrát. Zkoušeli jsme hrát v tom druhém, „slavném“, který máte možná na mysli, ale neměli pro nás místo. Tak možná ještě někdy v budoucnu, kdo ví...

Skotská hardrocková skupina Nazareth vznikla v roce 1968. Na svém kontě má několik desítek alb, z nichž patrně nejslavnější je Hair of the Dog z roku 1975. To obsahuje předělávku hitu Love Hurts od skupiny Everly Brothers, který však proslavili právě Nazareth nezaměnitelným hlasem svého zpěváka Dana McCaferthyho. Baskytarista Pete Agnew (* 1946) je v současnosti jediným stále hrajícím zakládajícím členem kapely.

Eva Svobodová
Článek otištěn v Kult 09/17
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Richard Pipes
Dějiny ruské revoluce
Argo
Syntetická práce amerického historika polského původu detailním způsobem sleduje vývoj v Rusku v letech 1900 až 1923. Pipes v ní shrnul závěry několika svých předchozích prací o ruských a sovětských dějinách konce 19. a první poloviny 20. století. V Dějinách ruské revoluce Pipes sleduje tři základní vývojová období: agónii starého carského režimu, bolševické dobytí moci v Rusku a počátky bolševického režimu - občanská válka, NEP, bolševická propaganda v Rusku a vývoz komunismu do zahraničí. Pipesova kniha je především vynikajícím historickým esejem o moderních ruských dějinách, o pádu carského impéria a o vzniku ve světových dějinách jedinečného totalitního státu.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2017 Radek Holík
Google+