Výstavy

Zveřejněno dne 17. 7. 2019
Výstava připomene rozšíření Brna před 100 lety
Jak se dříve žilo v Brně a okolí? Proč se Brno rozrostlo? Čím vynikaly obce, které se roku 1919 staly součástí Velkého Brna? To zodpoví a názorně ukáže výstava 100 let Velkého Brna, kterou v Křížové chodbě Nové radnice připravilo Muzeum města Brna. Expozice plná historických fotografií, map i trojrozměrných předmětů je tam zdarma přístupná každý den od 12. července do 11. srpna 2019 jako součást oslav 100 let od vzniku Velkého Brna.


Koláče z Komárova, na které chodilo celé Brno, bodláky z Brněnských Ivanovic, ze kterých se vyráběly nástroje na česání vlny, Jundrov a výletní parník plující po Svratce nebo řepa a žito ze zemědělské Slatiny. Dnes už málokdo ví, co bylo charakteristické pro obce, které se v dubnu 1919 staly součástí tzv. Velkého Brna. K původnímu městu se jich tehdy připojilo 23, rozloha se zvětšila sedmkrát a počet obyvatel se téměř zdvojnásobil. Otevřela se tím cesta k mimořádnému rozvoji během 20. a 30. let 20. století, kdy se Brno stalo moderní metropolí a střediskem kultury, školství a architektury mladého Československa.

100. výročí vzniku Velkého Brna připomíná výstava Muzea města Brna v Křížové chodbě na Nové radnici. Úvod výstavy vysvětluje okolnosti rozšiřování Brna: poprvé se Brno rozrostlo v roce 1850 o "předhradební" předměstí, jako byly Křenová, Cejl, Zábrdovice či Staré Brno. V polovině 19. století byly strženy brněnské hradby a město se mohlo dál rozrůstat. Velké Brno vzniklo po první světové válce. "Vedly k tomu praktické důvody, Brno už stavebně srůstalo s okolím, například s městy Královo Pole a Husovice. Dalším důvodem bylo ‚počeštit‘ město a připojit ke spíše německému Brnu co nejvíc českých obcí. Procento Němců pak skutečně kleslo," vysvětluje kurátor výstavy Pavel Košťál z Oddělení historie Muzea města Brna.

Další části výstavy mapují jednotlivé připojené obce. Ve dvou případech šlo o samostatná města – právě Husovice a Královo Pole, ostatní byly vesnice. Připomínají je dobové fotografie, mapy, citáty či texty z tehdejších turistických průvodců. Zajímavostí je obří mapa Velkého Brna, doplněná kresbami vystihujícími typické rysy připojených obcí. "Každá něčím vynikala, jejich specifika ukazujeme obrazově. Na mapě je například židenický dělník, komín maloměřické cementárny, jundrovský parník, komárovské koláče nebo bodláky z Brněnských Ivanovic," říká Košťál.

Běžný život od konce 19. století do 20. let 20. století přibližuje množství exponátů. Součástí výstavy je například kolébka ze Židenic se zachovanou tkanicí na kolébání, figurína s dobovým všedním oblečením nebo dobové hračky. Lidé uvidí i kopii zákona o zřízení Velkého Brna a spoustu historických předmětů ve vitrínách. "Jedna z nich poeticky evokuje pomyslné ‚maminčiny poklady‘. Jsou v ní šperky, hračky, citáty nebo medailonek ve tvaru srdíčka," líčí vedoucí Oddělení historie Muzea města Brna Dana Olivová, která se na výstavě taktéž podílela. Atmosféru dokreslují i reklamy z doby monarchie a první republiky.

K vidění jsou také tři historické mapy z let 1839, 1879 a 1926, které zachycují původní město, jeho rozrůstání i stav po vzniku Velkého Brna. Tento vývoj znázorňuje i digitální storymapa se spoustou fotografií a příběhů – lidé si ji mohou prohlédnout přímo na výstavě, ale i kdykoli online. V závěru výstavy lidé najdou tematické výkresy dětí, které uspěly ve výtvarné soutěži brněnských škol.

100 let Velkého Brna
Křížová chodba Nové radnice
12. července – 11. srpen 2019
www.brno.cz 


PR
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Lenka Horňáková-Civade, Anne Delaflotte Mehdevi
Praha-Paříž, do vlastních rukou
Argo
Lenka žije ve Francii a Anne v Čechách. Lenka je Češka a Anne Francouzka. Ačkoliv by se zdálo, že si tyto dvě evropské kultury musí být blízké a život v jedné či druhé zemi dost podobný, každodenní potýkání se s realitou svědčí o naprostém opaku. Překvapení, pobavení i naštvání jsou málem na denním pořádku, rozdílné vnímání toho, co je nebo není správné, co je nebo není normální a co je nebo není přijatelné, může život pořádně zamotat. Přítelkyně, která prožívá více méně to samé, ale v „mé“ vlasti, je tedy ta pravá osoba, která může leccos vysvětlit, ale hlavně všechno pochopit. S notnou dávkou humoru a za pomoci kamarádčiných dopisů se s novým domovem lze sžít mnohem snáz.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+