Výstavy

Československo, 100 let Československa, Tomáš Garrigue Masaryk, Františka Plaminková, Smrt je jen začátek, Milada Horáková, výročí, Washingtonská deklarace, volební právo žen

Zveřejněno dne 1. 3. 2019
RECENZE: Ženy ženám českým
Šlapanická výstava reflektuje vývoj postavení žen ve společnosti od období nově vznikajícího státu až po současnost. Zajímavě tím doplňuje a vlastně i uzavírá oslavy 100. výročí založení Československa. Vždyť republika je také žena.



Na to, jak malé Muzeum ve Šlapanicích je, jde o výstavu velmi podnětnou a zajímavou. Ostatně, vzpomínám si i na jednu z předchozích s názvem Smrt je jen začátek. Ta mě, i když ponurá názvem, svým obsahem dokonale uchvátila. Ve Šlapanicích prostě výstavy umí.

Ze zkušenosti vím, že je důležité, jak se téma uchopí. A třebaže v případě výstavy Očima ženy nejde o žádnou interaktivní multimediální show, množství textu i obrazových materiálů je hezky vyváženo a navíc doplněno i dobovými předměty, jako jsou například vysavač, fén nebo mixér. Věcmi, jež užíváme i dnes, ovšem zde působí opravdu úsměvně archaicky. Vytaženy z hlubin věků.

Výstava nám přibližuje atmosféru i souvislosti osudu národa v kontextu vývoje postavení žen v Československé republice. Na začátku stojí tzv. Washingtonská deklarace, vyhlašující svrchované a nezávislé Československo. Dokument, který zároveň ukotvoval obecné volební právo i pro ženy. Artefakty nám následně ilustrují praktickou stránku života ženy v průběhu oněch 100 let.

Autorky nám připomínají, že jsou to ženy, které fungují jako hlavní tvůrkyně domácnosti. Že právě na nich leží hlavní břímě zodpovědnosti v péči o děti i manžela. Upozorňují také na to, jak obtížné bylo, a do jisté míry stále je, vytvořit pro ženy takové podmínky, aby mohly být ve společnosti opravdu rovnoprávné mužům. Třeba i jako traktoristky, soustružnice či hornice. Ano, to mluvíme o dobách rozkvětu dělnické třídy.

Výstava upozorňuje i na ženy političky. Schválně, kolik znáte prvorepublikových poslankyň/senátorek? Tedy nikoli žen po boku významných mužů, ale těch, které do politiky aktivně vstoupily. Bylo jich sice málo, ale byly. Třeba Františka Plamínková, senátorka, jež byla popravena nacisty v období heydrichiády. Asi se vám vybaví Milada Horáková. Ale ta vstoupila do povědomí až ve čtyřicátých letech. A dál?

Ve Šlapanicích se zabývají především prostorem, věnovaným ženám. Nejen ve společnosti, ale i v médiích, která jsou zde výborně zastoupena zručně vyhotovenými kopiemi. Periodika pro ženy i o ženách. Časopisy, které třeba ani neznáte, protože je vzala doba. Tady se stačí jen posadit a číst.

Prakticky jediný muž je zde zmíněn výrazněji. Myslím, že nejen pro jeho noblesu a vztah ženám, ale i proto, že jde o člověka, který se o stát, jehož výročí založení jsme si i touto výstavou připomněli, významně zasloužil. Tím mužem je T. G. Masaryk - asi jediný prezident v dějinách, který přijal příjmení své manželky k tomu svému.

Očima ženy - Osudové i všední dny stoleté republiky v životě žen
Muzeum Brněnska, Šlapanice
31. října 2018 – 10. března 2019
www.slapanice.muzeumbrnenska.cz
Foto: Robert Žďárský

Robert Žďárský
Článek otištěn v Kult 03/19
 Přidejte k článku první komentář >> 
Československo, 100 let Československa, Tomáš Garrigue Masaryk, Františka Plaminková, Smrt je jen začátek, Milada Horáková, výročí, Washingtonská deklarace, volební právo žen
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Lesley-Ann Jonesová
Freddie Mercury. Bohémská rapsodie jednoho života
BB art
Zdá se, že všichni víme, kdo to byl Freddie Mercury. Bohem nadaný zpěvák formace čtyř muzikantských individualit Queen. Muž, který skupině propůjčil její nejcharakterističtější ochrannou známku: svůj hlas. Interpret a autor nezapomenutelných skladeb – od Bohemian Rhapsody přes We Are The Champions až po Innuendo. Extravagantní jedinec, libující si v okázalosti hudební i módní. Původem ze Zanzibaru, kde se narodil rodičům perského původu. Homosexuál dlouho skrývající svou orientaci a první skutečně očividná oběť AIDS z uměleckých kruhů. Bude se nám zdát, že se o Freddiem sotva můžeme dozvědět něco nového a neznámého, ovšem jen do chvíle, než se začteme do jeho rozsáhlé biografie, kterou vydala Lesley-Ann Jonesová.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+