Výstavy

Československo, 100 let Československa, Tomáš Garrigue Masaryk, Františka Plaminková, Smrt je jen začátek, Milada Horáková, výročí, Washingtonská deklarace, volební právo žen

Zveřejněno dne 1. 3. 2019
RECENZE: Ženy ženám českým
Šlapanická výstava reflektuje vývoj postavení žen ve společnosti od období nově vznikajícího státu až po současnost. Zajímavě tím doplňuje a vlastně i uzavírá oslavy 100. výročí založení Československa. Vždyť republika je také žena.



Na to, jak malé Muzeum ve Šlapanicích je, jde o výstavu velmi podnětnou a zajímavou. Ostatně, vzpomínám si i na jednu z předchozích s názvem Smrt je jen začátek. Ta mě, i když ponurá názvem, svým obsahem dokonale uchvátila. Ve Šlapanicích prostě výstavy umí.

Ze zkušenosti vím, že je důležité, jak se téma uchopí. A třebaže v případě výstavy Očima ženy nejde o žádnou interaktivní multimediální show, množství textu i obrazových materiálů je hezky vyváženo a navíc doplněno i dobovými předměty, jako jsou například vysavač, fén nebo mixér. Věcmi, jež užíváme i dnes, ovšem zde působí opravdu úsměvně archaicky. Vytaženy z hlubin věků.

Výstava nám přibližuje atmosféru i souvislosti osudu národa v kontextu vývoje postavení žen v Československé republice. Na začátku stojí tzv. Washingtonská deklarace, vyhlašující svrchované a nezávislé Československo. Dokument, který zároveň ukotvoval obecné volební právo i pro ženy. Artefakty nám následně ilustrují praktickou stránku života ženy v průběhu oněch 100 let.

Autorky nám připomínají, že jsou to ženy, které fungují jako hlavní tvůrkyně domácnosti. Že právě na nich leží hlavní břímě zodpovědnosti v péči o děti i manžela. Upozorňují také na to, jak obtížné bylo, a do jisté míry stále je, vytvořit pro ženy takové podmínky, aby mohly být ve společnosti opravdu rovnoprávné mužům. Třeba i jako traktoristky, soustružnice či hornice. Ano, to mluvíme o dobách rozkvětu dělnické třídy.

Výstava upozorňuje i na ženy političky. Schválně, kolik znáte prvorepublikových poslankyň/senátorek? Tedy nikoli žen po boku významných mužů, ale těch, které do politiky aktivně vstoupily. Bylo jich sice málo, ale byly. Třeba Františka Plamínková, senátorka, jež byla popravena nacisty v období heydrichiády. Asi se vám vybaví Milada Horáková. Ale ta vstoupila do povědomí až ve čtyřicátých letech. A dál?

Ve Šlapanicích se zabývají především prostorem, věnovaným ženám. Nejen ve společnosti, ale i v médiích, která jsou zde výborně zastoupena zručně vyhotovenými kopiemi. Periodika pro ženy i o ženách. Časopisy, které třeba ani neznáte, protože je vzala doba. Tady se stačí jen posadit a číst.

Prakticky jediný muž je zde zmíněn výrazněji. Myslím, že nejen pro jeho noblesu a vztah ženám, ale i proto, že jde o člověka, který se o stát, jehož výročí založení jsme si i touto výstavou připomněli, významně zasloužil. Tím mužem je T. G. Masaryk - asi jediný prezident v dějinách, který přijal příjmení své manželky k tomu svému.

Očima ženy - Osudové i všední dny stoleté republiky v životě žen
Muzeum Brněnska, Šlapanice
31. října 2018 – 10. března 2019
www.slapanice.muzeumbrnenska.cz
Foto: Robert Žďárský

Robert Žďárský
Článek otištěn v Kult 03/19
 Přidejte k článku první komentář >> 
Československo, 100 let Československa, Tomáš Garrigue Masaryk, Františka Plaminková, Smrt je jen začátek, Milada Horáková, výročí, Washingtonská deklarace, volební právo žen
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Maciej Szymanowicz
Skřítci
CPress
Že skřítci existují, o tom není pochyb. Občas nám pomáhají, občas nás trochu škádlí. Odkud ale pocházejí, kde žijí a jak je můžeme najít? Jejich život je pro nás stále opředen tajemstvím. Ale s tím je teď konec! Poznejte, jak se skřítci pohybují, čím se živí, kde nás nejraději zlobí, jaké jsou jejich koníčky, záliby nebo sporty, ve kterých jsou nejlepší… a mnohem, mnohem víc!
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+