Výstavy

Zveřejněno dne 5. 2. 2019
RECENZE: Ženská otázka
Dům umění města Brna hostí mezinárodní putovní výstavu 60 umělkyň, které tvořily mezi 70. a 90. lety ve feministickém duchu. Jméno jí dala kurátorka Gabriele Schor - Feministická avantgarda. Slovo avantgarda je zde na místě. Stejně jako ta z počátku 20. století se i ta feministická naprosto vymyká hlavnímu proudu.

Exponáty pocházejí ze soukromé vídeňské sbírky SAMMLUNG VERBUND. Rozděleny jsou do pěti tematických celků, odrážejících typická feministická témata - Matka, hospodyně, manželka; Uvěznění - vysvobození, Ženská sexualita, Krásné tělo a Hraní rolí. Umělkyně se skrze různá media (pouliční performance, fotografie, malování na tělo, video, koláže nebo film) vyjadřovaly ke všem otázkám kulturního a osobního života, které tehdy hýbaly ženským světem.

Díla jsou to značně burcující. Fotografie ženských hlav, pevně ovázaných prameny vlasů, obličejů deformovaných silným přitisknutím na sklo, "mrtvoly" na žehlicím prkně, video ukazující ženu marně zápasící s mřížemi atd. Až na několik výjimek jsou exponáty černobílé. Návštěvník ženského pohlaví může po jejich zhlédnutí snadno pocítit touhu po revoluci, po sejmutí vlastních okovů. Skutečných i zdánlivých. Anebo může výstava vyvolávat dojem zcela opačný - chlad a odstup, žádné znepokojení. Pocit "nic z toho se mě netýká". Jak bude působit na vás?

Kvůli explicitním fotografiím genitálu výstava rozhodně není vhodná pro děti do 15 let. Zato dospělým návštěvníkům jistě poskytne spoustu podnětů k zamyšlení a vyvolá řadu otázek. A třeba bude jedním z plodů také uspořádání výstavy o feministické avantgardě očima českých umělkyň. Žádné české jméno se totiž na této nevyskytuje.

Feministická avantgarda
Dům umění města Brna
12. prosince 2018 - 24. února 2019
www.dum-umeni.cz


Petra Horáková
Článek otištěn v Kult 02/19
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Antonín Šorm
Jan Zajíc. Příběh pochodně č. 2
Albatros
Komiksové ztvárnění osudu „Pochodně č. 2“. Portrét mladého muže, na kterého se občas zapomíná, ale jehož čin se nesmazatelně zapsal do českých a československých dějin. Jan Zajíc následoval příklad Jana Palacha a 25. února se na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy upálil.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+