Výstavy

Zveřejněno dne 15. 10. 2018
RECENZE: Božská Inez
Život brněnské akademické malířky Inez Tuschnerové (1932-2015) byl nabitý vášní a neúnavnou tvořivostí. Studovala v zahraničí u Oskara Kokoschky, působila v Brně jako pedagog na Střední průmyslové škole textilní nebo na Divadelní fakultě JAMU, spolupracovala s architekty atd. Proslula daleko za hranicemi rodného města, její díla byla vystavována po celé Evropě. Obdržela několik ocenění. Přítelkyni Milana Kundery a učitelku Miroslava Donutila v jedné osobě byste těžko zastihli bez rudě namalovaných rtů. Moravská galerie nyní dává této neobyčejné osobnosti znovu zazářit.



Jméno Inez Tuschnerové je u nás i v zahraničí spojené s unikátní technikou Art Protis, umožňující vytvářet netkané nástěnné koberce, využívané v interiérech veřejných i soukromých budov. Jedná se o československý patent vyvinutý v Brně v podniku Vlněna. Tuschnerová byla jedinou ženou mezi prvními umělci, kteří s touto technikou pracovali. Díla zhotovená prostřednictvím Art Protis právem představují jádro výstavy. Dále jsou zastoupeny skicy, technologie Artaig, transkripce partitur Leoše Janáčka nebo užité umění.

Návštěvníka výstavy na první pohled přitáhnou šarlatově čalouněné stěny a podlaha jedné z výstavních prostor. Vybudovat takovou nepřehlédnutelnou místnost byl pochopitelně záměr. Snaží se alespoň částečně zprostředkovat zážitek, jaký mohl mít pozorovatel při návštěvě vinárny hotelu Slovan v Košicích na přelomu 60. a 70. let, kdy zde svůj návrh interiéru Tuschnerová realizovala. A nutno podotknout, že se mu to daří.

Další neopomenutelnou částí umělčiny práce jsou kostýmy, zvláště divadelní. Vytvořila jich nespočet jak pro činohru, tak pro operu. Uměleckými díly nejsou jen kostýmy jako takové, ale už samy jejich návrhy, na něž se výstava soustřeďuje. Nejsou totiž pouze kreslené nebo malované, jak jsme zvyklí, ale vytvořené dalšími různými technikami včetně koláže. Během dlouhého období práce pro Národní divadlo (v Brně i v Ostravě) se Inezin rukopis proměňoval, vždy ale plně odrážel charakter nejen hrané postavy, ale především herce, jenž jej svou interpretací dotváří. Z vystavených skic jmenujme třeba Shakespearova Richarda II. nebo Androkla a lva G. B. Shawa. Nejpřitažlivějším objektem celé výstavy je ale nepochybně Střelnice, kterou tvořila v letech 1970-1971 jako reakci na příjezd okupačních vojsk v srpnu 1968. Instalace doplněná sugestivním hudebním dílem Petera Grahama (to původní od Inezina přítele, skladatele Pavla Blatného, se nedochovalo) a jejím oblíbeným Rochefoucauldovým citátem nenechává nikoho na pochybách, jaké stanovisko k této události zastávala.

Celkově můžeme v práci Inez Tuschnerové nalézt vše, co by umění mělo odrážet, tedy především kontrasty. Povrch i hloubku, světlo i stín, skromnost i vyzývavost. Žádný milovník nezvyklých tvůrčích postupů a silných žen by si tuto příjemně extravagantní výstavu neměl nechat ujít. Výběr z Inezina dochovaného díla je to více než vyčerpávající. Kurátorům náleží potlesk.

Inez Tuschnerová
Moravská galerie, Pražákův palác
14. září 2018 – 27. ledna 2019
www.moravska-galerie.cz


Petra Horáková
Článek otištěn v Kult 11/18
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Nicholas Mirzoeff
Jak vidět svět
Artmap
Jaké jsou obrazy, které tvoří svět okolo nás, a jak pomocí obrazů utváříme tento svět my sami? V knize Jak vidět svět nás známý britský teoretik kultury, umění a aktivista Nicholas Mirzoeff učí, jak dnes zodpovědně a kriticky obrazy tvořit, šířit a interpretovat. Srozumitelný a svižně psaný průvodce vizuální kulturou 21. století je ideálním pomocníkem pro zorientování se v současném obrazovém světě. Vychází poprvé v českém překladu a doplňuje ho rozsáhlý rozhovor s autorem a tematické ilustrace.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+