Výstavy

Zveřejněno dne 14. 10. 2017
RECENZE: Jak se staví hrad
Jedná se o patrně nejvýraznější výstavu letošního roku na Špilberku, a to jak počtem doprovodných akcí, tak délkou trvání. Začala již v dubnu a ke spatření zůstane v jižním křídle hradu až do konce tohoto roku. Její první polovinu až donedávna zdobily dvě funkční repliky středověkých strojů, umístěné na venkovní terase hradu: jeřáb a beranidlo. Ačkoliv ty jsou již pryč, stále zůstává možnost zhlédnout samotnou výstavu. Návštěvníci se tu například dozvědí, jak fungovaly cechy, co dělali kameníci nebo která chrámová věž je v Brně nejvyšší.



Informačně je výstava dávkována tak, aby nabízela zajímavé poznatky a zároveň nezahlcovala přemírou údajů. Dobře zabavit se tu mohou i malí návštěvníci. Mají možnost si postavit cihlovou zeď či gotické okno, nahlédnout do kovářské dílny a kromě toho se na ně pamatuje i s pracovními listy. Výstava oplývá množstvím zajímavých, a přitom jednoduchých nápadů, jak téma stavitelství od středověku po současnost přitažlivě přiblížit všem věkovým kategoriím. Vyzývá k aktivnímu zapojení návštěvníků, ať už jde o pátrání po jednotlivých řemeslnících vyobrazených na kopii Breughelova plátna, či přemýšlení nad otázkami, jejichž řešení lze nalézt na zadní straně zednické lžíce.

Tím větší škoda je, že některým jiným, formálním náležitostem se tvůrci už tolik nevěnovali: v textech se poměrně často objevují překlepy, sem tam dokonce i nějaká hrubka... Když však odhlédneme od slabin v pravopisu, nabízí Stavba jako Brno poučné a zábavné chvíle pro celou rodinu.

Stavba jako Brno
Hrad Špilberk, jižní křídlo, 1. patro
1. června - 31. prosince 2017



Eva Svobodová
Článek otištěn v Kult 10/17
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Patrik Nacher
Šílenosti doby korektní: aneb konec MeToo (mýtů)
Olympia
Tato kniha je o hodnotách jako je právo, svoboda, tolerance, o vnímání jejich šíře a důsledků, ale také o vyprazdňování slov, o falešné a všudypřítomné korektnosti, dovedně skrytých manipulacích, o paradoxech a nelogičnostech, které už skoro ani jako paradoxy a nelogičnosti nevnímáme. Nic není absolutní, nic není černobílé, hodnoty a pravidla, která ctíme, na sebe mohou v určitých situacích vzájemně narážet, dokonce se vzájemně vylučovat. Dříve si vystačili s desaterem, dnes na všechno máme desítky zákonů, vyhlášek, předpisů, směrnic, nařízení a k tomu další doporučení čí metodické pokyny, a stejně to evidentně nepomáhá. Tak pěknou zábavu.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2018 Radek Holík
Google+