Divadla

Zveřejněno dne 2. 7. 2020
RECENZE: Kováři silou svou porazí i dobu zlou
Když herci divadlo kovají, tak radost rozdají. Po neplánované odmlce se s železnou jistotou vracejí nejen pod širé petrovské nebe herci z Městského divadla Brno, a to se světovou premiérou muzikálu O statečném kováři. Ano, jde přesně o tu pohádku, kde mladý Pavel Kříž s velkou palicí a odvahou zachraňuje tajemně zmizelé princezny.



Stála pod horou jedna kovárna, na siláky továrna. V té kovárně Mikeš, pro něj nikdy nic nebylo přítěž. Se siláky světem začal chodit, a tak trochu se nechat za nos vodit. Láska mu najednou vstoupila do světa, princezna byla však prokleta. Po princeznách ani stopa, přitom statečných je kopa. Jen kováři plamínek hoří, hoří, plápolá, až Azazela udolá.

Kov se stává ústředním prvkem celého muzikálu. Herci nejen hrají mezi železnými kulisami, ale i na nich. Právě postava Azazela v podání Petra Halberstadta je děsivá právě díky robustní železné konstrukci v nadkoňské velikosti. Ke kovářům kromě toho patří samozřejmě i oheň, a když se tyto dva aspekty spojí, dostanete Aleše Slaninu coby Mikeše, který s jistotou sobě vlastní precizně zpívá na hudbu Petra Ulrycha a do toho skutečně krotí a kuje nažhavený kus železa.

Přihlédneme-li k tomu, že má divadelní adaptace oproti filmové trochu svázanější ruce, co se pohádkových efektů týká, stejně se dětem i dospělým bude tajit dech. Kluci žasnou, jak jen dokáže Matěj Jakuba Uličníka uzvednout tolik pytlů s obilím naráz a Ondra Kristiána Pekara obří kmen stromu. Dívky se zase rozplývají nad šaty, které v mrknutí oka mění barvy.

Jako příjemná a lehce stravitelná se ukazuje délka hry, a to 1 hodina a 40 minut. Vše plyne velmi svižně – zkrátka žádná hluchá místa. Herci jsou natěšení (jakby také ne, po tom nedobrovolném půstu), ale pranic neztrácejí ze své koncentrace, a to ani za předpokladu, že proti nim sedí v hledišti diváci zabalení nejen dek, ale i do roušek a šátků. Stejně jim vykouzlují úsměvy na zakrytých tvářích. Hoř plamínku, plápolej, divadlo nám přivolej.

O statečném kováři
Městské divadlo Brno
Psáno z premiéry 8. června 2020
www.mdb.cz

Klára Tesařová
Článek otištěn v Kult 07/20
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
David Novotný
Normálninec
Sursum
Kniha sci-fi povídek zabývajících se řešením závažných životních témat s nadhledem, humorem a plných neotřelých a neočekávaných point... „Probudil jsem se do nezvyklého stavu. Jako vždycky jsem chtěl překontrolovat všechny zámky na dveřích, abych měl jistotu, že někdo nepřišel a v noci mi potají neotrávil jídlo, ale najednou jsem vůbec necítil nutkání něco takového dělat. Náhle mi také přišla divná různá racionální opatření typu pancéřové okenice či počítačem řízený alarm. Zkrátka a dobře, moje ochranná paranoia byla ta tam. Vůbec bych se nad tím nepozastavil a vyšel bych bezstarostně ven, nebýt vzkazu, který jsem sám sobě nechal na dveřích (součástí paranoi byl i strach z toho, že o paranoiu přijdu): „PAMATUJ, ŽE JDOU PO TOBĚ, I KDYŽ NEJSI PARANOIDNÍ“ uvědomil jsem si, že je to pravda, a ihned jsem zavolal na pohotovost do normálnince.“
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2020 Radek Holík
Google+