Divadla

Zveřejněno dne 18. 1. 2020
RECENZE: Řecká svatba? Nesmí chybět ABBA!
Svatba hraje zásadní roli v životě většiny párů. Když ale žijete na řeckém ostrově a ve dvaceti se rozhodnete vlézt do chomoutu, pak celkem pochopitelně chcete, aby si prosluněné mořské podnebí užila celá vaše rodina. Problém však nastává, když se s kufry objevují hned tři potencionální otcové. Švédský vítr přivál muzikál Mamma Mia! z Prahy do Městského divadla Brno.

Zatímco filmovému zpracování dominuje Dona Maryl Streepové, v muzikálu v režii Petra Gazdíka více vyniká Sophie Dagmar Křížové. Zejména vlivem odlišné míry nazvučení vybublává pěvecký potenciál Aleny Antalové do ztracena. Radka Coufalová spolu s Jakubem Przebindou vnášejí na hudební scénu příjemný a uvěřitelný činoherní nádech. Pouze Przebindův Bill coby potencionální otec Sophie se zdá docela výrazně mladý.

Nastudování živého orchestru je precizní a má vskutku podobu filmového aranžmá. Protože hudebníci zůstávají divákům skryti, přispěl by k osobitějšímu projevu větší kontakt s hledištěm. Ten nastává na konci představení, kdy se bariéra zruší. A přesně tehdy má hudba větší esprit a švih. Ostatně cítíme, že i herci si jsou diametrálně jistější při písních v anglickém originále. Podle mého názoru by neuškodilo ponechat u skladeb původní jazyk. Přesto se překlad Adama Nováka nezdá být až na výjimky krkolomný.

Oddechová Mamma Mia! jistě uspokojí všechny milovníky skupiny ABBA. K naprosté dokonalosti zbývá přenést atmosféru závěrečných přídavků do celých tří hodin představení, protože potenciál na to soubor i orchestr mají. Chiquitita se rázem sebevědoměji promění v nespoutanou Dancing Queen. 

Mamma Mia!
Městské divadlo Brno
Psáno z reprízy 10. prosince 2019
www.mdb.cz

Foto: Městské divadlo Brno

Klára Tesařová
Článek otištěn v Kult 01/20
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Karin Lednická
Šikmý kostel. Románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921
Bílá vrána
Románová kronika ztraceného města. Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě - také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny. Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2020 Radek Holík
Google+