Divadla

Zveřejněno dne 11. 5. 2019
RECENZE: Odhodlaný tanec mezi mořskými vlnami
Přijít o práci je pro každého bezpochyby velmi traumatické. A co teprve když žijete v anglickém přímořském městečku a jediné, co umíte, je opravovat lodě. Doky ale co nevidět jejich majitel zavře. Jak se s tím vypořádá místní komunita, se dozvíte v muzikálu Poslední loď, který pluje od letošního února na muzikálové hladině Městského divadla Brno v české premiéře.



Po Titaniku se režisér Stanislav Moša rozhodl opět vpustit na muzikálovou scénu vodu, tentokrát z Anglie. I když v Městském divadle mají se Stingem zkušenosti, přece jen se tentokrát jedná o ryze osobité dílo založené na jeho vyrůstání v anglickém městečku Wallsend. Zatímco milovníky pirátů a fanoušky Ostrova pokladů dílo zřejmě moc neosloví, ti, kterým srážka s ledovcem na divadle připadala trochu těžkopádná, při Lodi zajásají.

Beznaděj ze ztráty práce a z bezmocnosti ohledně vlastního osudu jsou motivy, na něž se klade důraz. Vykreslené a podané jsou emotivně, i když pragmatičtějším divákům možná bude připadat jednání postav až moc tvrdohlavé a nepříliš efektivní. Naopak brnkání na rodinnou a romantickou strunu vydává velmi efektivně naladěné tóny. Mezi Radkou Coufalovou a Dušanem Vitázkem spolu s Dagmar Křížovou probíhá mnohovrstevnatá konfrontace. Tu mistrně obaluje taneční reminiscence.

Na palubu Poslední lodě se všichni vrhají s velkou vervou. Její stabilitu na divadelních vlnách místy narušuje méně libozvučný překlad, tahající sem tam za uši. Přestože tedy do trupu trochu zatéká, ostatním složkám se daří díry víceméně zacpávat. Muzikál dokazuje, že se dá tančit na rozbouřené hladině v bárce postavené díky odhodlání, touze a vytrvalosti.

Poslední loď
Městské divadlo Brno
Psáno z reprízy 27. února 2019
www.mdb.cz


Klára Tesařová
Článek otištěn v Kult 05/19
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Petr Borkovec
Věci, které ztrácíme
Meandr
Ty jednou někde necháš vlastní hlavu! Minule klíče, včera šála – a teď sluchátka! Na co prosím tě myslíš?“ Leporelo o věcech, které často ztrácíme. Které zapomínáme ve vlaku, ve škole, na plotě, v obchodě nebo kdovíkde. O věcech, s nimiž se už neshledáme...
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2020 Radek Holík
Google+