Divadla

Zveřejněno dne 13. 6. 2017
RECENZE: Když krev nejde smýt
Doktoři bezmocně lomí rukama. Právě tehdy přicházely na řadu ony. Neléčily jen tělo. Člověka braly v celkové harmonii. Bohyně ze Žítkové, které představovaly pro mnohé poslední záchranu, nyní bohují i bosorkují na prknech Městského divadla Brno.



Gombár se do režírování románu Kateřiny Tučkové pouští už podruhé. Mohl si sice pohrávat s myšlenkou, že zlínskou inscenaci překlopí v nezměněné podobě pro brněnské diváky, nebyl by to ale on, kdyby si nevybral inovativní a svojský postup. Časové protečení na snesitelné tři hodiny včetně přestávky i omezení mužských postav na úplné minimum se ukazuje jako trefa přímo do černého. Březnovými Želary nastavil vysokou laťku, kterou ovšem s Žítkovskými bohyněmi bez ztráty kytičky zdárně přeskakuje.

Nic nedostáváte na stříbrném podnosu a s pomocí Dory Svetlany Janotové se skoro detektivním pátráním prokousáváte spletitým ženským rodokmenem. Janotová se svým mladším alter egem Nikol Wetterovou jsou skvěle sehrané – jedno tělo, jedna duše. Z ostatních postav vynikají herečky, které se musejí popasovat s mužskými minirolemi, zatímco jediný skutečně mužský element Jakoubek Vojtěcha Blahuty plně zapadá do konceptu a nádechu hry.

Brněnské Žítkovské bohyně stavějí na kontrastní scénografii Evy Jiřikovské kombinující dřevěné a přírodní motivy se zářivkami a železnou klecí prýštícími symbolikou. Nelehké téma se nesnaží zlehčovat. Proč taky. Osudu člověk možná uteče. Každou chvílí vás může trefit jako bumerang. Zrádně a do zátylku. Sebe nevypereš. Pořád proudí. Teče. Tepe. Krev je krev.

Psáno z veřejné generálky 19. května 2017.

Žítkovské bohyně
Městské divadlo Brno
www.mdb.cz


Klára Tesařová
Článek otištěn v Kult 06/17
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Hana Hindráková
Nezlomný. Příběh plný bolesti a odhodlání.
Alpress
Skutečný příběh plný bolesti, strachu, vzdoru a odhodlání. Njoro musel opustit v sedmi letech matku, která byla závislá na alkoholu a mlátila ho. Začal žebráním, ale brzy mu nezbylo než krást. Život v gangu provázelo znásilňování i lynčování. Zákon ulice ho natolik poznamenal, že se možná nedokáže dostat z úplného dna, ani když mu někdo podá pomocnou ruku.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2018 Radek Holík
Google+