Divadla

Zveřejněno dne 13. 6. 2017
RECENZE: Když krev nejde smýt
Doktoři bezmocně lomí rukama. Právě tehdy přicházely na řadu ony. Neléčily jen tělo. Člověka braly v celkové harmonii. Bohyně ze Žítkové, které představovaly pro mnohé poslední záchranu, nyní bohují i bosorkují na prknech Městského divadla Brno.



Gombár se do režírování románu Kateřiny Tučkové pouští už podruhé. Mohl si sice pohrávat s myšlenkou, že zlínskou inscenaci překlopí v nezměněné podobě pro brněnské diváky, nebyl by to ale on, kdyby si nevybral inovativní a svojský postup. Časové protečení na snesitelné tři hodiny včetně přestávky i omezení mužských postav na úplné minimum se ukazuje jako trefa přímo do černého. Březnovými Želary nastavil vysokou laťku, kterou ovšem s Žítkovskými bohyněmi bez ztráty kytičky zdárně přeskakuje.

Nic nedostáváte na stříbrném podnosu a s pomocí Dory Svetlany Janotové se skoro detektivním pátráním prokousáváte spletitým ženským rodokmenem. Janotová se svým mladším alter egem Nikol Wetterovou jsou skvěle sehrané – jedno tělo, jedna duše. Z ostatních postav vynikají herečky, které se musejí popasovat s mužskými minirolemi, zatímco jediný skutečně mužský element Jakoubek Vojtěcha Blahuty plně zapadá do konceptu a nádechu hry.

Brněnské Žítkovské bohyně stavějí na kontrastní scénografii Evy Jiřikovské kombinující dřevěné a přírodní motivy se zářivkami a železnou klecí prýštícími symbolikou. Nelehké téma se nesnaží zlehčovat. Proč taky. Osudu člověk možná uteče. Každou chvílí vás může trefit jako bumerang. Zrádně a do zátylku. Sebe nevypereš. Pořád proudí. Teče. Tepe. Krev je krev.

Psáno z veřejné generálky 19. května 2017.

Žítkovské bohyně
Městské divadlo Brno
www.mdb.cz


Klára Tesařová
Článek otištěn v Kult 06/17
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Petr Zídek
Utajená láska prezidenta Masaryka
Universum
První životopis ženy, která v roce 1928 navázala intimní vztah s prezidentem Masarykem, přináší naprosto neznámý příběh spisovatelky, básnířky, publicistky a veřejné aktivistky Oldry Sedlmayerové. Životní příběh, jenž je napínavější než román, zavádí čtenáře do zákulisí prvorepublikové politiky. Kniha odhaluje milostný vztah, který měl navždy zůstat utajen. Masarykovy nikdy dříve nepublikované erotické dopisy ukazují, že československý prezident prožíval v letech 1928–1934 s Oldrou vášnivý milostný román. Tu, která poznala Masaryka jako málokdo, čekalo nakonec smutné stáří v osamění, zapomnění a bídě.
Reklama:

Partneři:
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2017 Radek Holík
Google+