Ariana Neumann se narodila v sedmdesátých letech dvacátého století ve Venezuele – zde se začíná odvíjet i děj její knihy – v rodině úspěšného průmyslníka. V době jejího dospívání pro ni byl otec ztělesněním úspěchu a síly. Jeho ovšem pronásledovaly noční můry a probouzel se hlasitým křikem v jazyce, jejž nikdo nepoznával a ani mu nerozuměl. Otec o své minulosti nikdy nehovořil. Jednoho dne našla Ariana starý doklad totožnosti s otcovou dávnou fotografií, ale zcela neznámým jménem. V autorčině pátrání byl onen doklad prvním vodítkem, dalším se stala krabice, kterou zdědila v roce 2001 po otcově smrti. Krabice obsahovala válečné dokumenty, které konečně otevřely dveře ke skutečné minulosti Arianina otce.