Historie

Zveřejněno dne 28. 11. 2021
Proměny Brna ve fotografii – Život v Bystrci
Lípa v Bystrci je nejstarším stromem v Brně. Stojí před hostincem, kterému se odjakživa říká U Šťávů. Její stáří se odhaduje na 440 let. V roce 2000 se stala Stromem roku v českých zemích.



Bystrc je co do rozlohy největším katastrálním územím Brna, co do počtu obyvatel jedním z největších – žije zde na 24 tisíc lidí. Stala se, najmě po vybudování Kníničské přehrady (1936–1941) startovním místem pro milovníky lesů, vod a strání v brněnském okolí. Odtud se dostanete do Podkomorských lesů s Helenčinou studánkou, též na hrad Veveří – víte, že tam má pamětní desku jeden z nejznamenitějších politiků 20. století Sir Winston Churchill? Na pozvání tehdejšího majitele hradu barona de Foresta zde v roce 1908 strávil líbánky se svou chotí Klementýnou. A v kostelíku u hradu byl ve třicátých letech minulého století rozpoznán a zachráněn jeden z nejkrásnějších tuzemských středověkých obrazů Madona z Veveří, kterou si v roce 1350 objednal markrabě Jan Lucemburský, mladší bratr císaře Karla IV. V roce 2017 byla Madona, po mnohaměsíčním řízení s Národní galerií, definitivně přiřknuta veverské farnosti. Dnes ji můžete spatřit v Diecézním muzeu na Petrově.

Bystrc je místem, kde se v Brně ještě staví, rozrůstá se zejména směrem k Žebětínu. Je to pěkné místo k bydlení, o jehož výhody někteří nechtějí přijít. Mám na mysli odpůrce dokončení rychlostní komunikace D34, která má odvést neúnosnou dopravní zátěž silnice z Brna na Svitavy a Hradec Králové. Komunikace vede v trase bývalé Hitlerovy dálnice, která půlí Bystrc a z níž zbyl v korytě Svratky mohutný pylon, jako památník naší neschopnosti domluvit se. Když oni někteří mají v trase dálnice už léta chaty a zahrádky…

Vzpomeňme ještě, že v Bystrci se narodil Jakub Obrovský, malíř, sochař, bonviván, profesor pražské Akademie výtvarných umění. V Bystrci má pomník od Miloše Axmana a na rodném domě pamětní desku. Byl učitelem pražských modernistů, Františka Muziky, Jindřicha Štýrského, Františka Tichého – a sám maloval pěkně konzervativně, plnoštíhle. „Co se týká kubizmo… mladá ženská má bét pěkné kósek, kór dyž je jen tak, jak ju pánbů stvořil… a teda nevím, proč se musí podobat na zadrátované hrnek se zelím…“ říká v knížce Obrácení Ferdiša Fókala z roku 1947.

Ladislav Vencálek

Fotografie: Archív autora knihy „Proměny století“ Přemysla Dížky

Amatérský fotograf Přemysl Dížka shromáždil hromadu historických záběrů z téměř všech brněnských čtvrtí a pro srovnání pořídil snímky stejných míst v současnosti. Zdrojem starých fotografií byly zejména archivy městských částí, sběratelé historických pohlednic a také zcela neznámí pamětníci. Během deseti let usilovné práce tak vznikla sbírka s neuvěřitelnými 1697 snímky, ze kterých na vás dýchne nostalgie života dvou uplynulých staletí města Brna.

Ladislav Vencálek
Článek otištěn v Kult 11/21
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Tereza Vostradovská
Hravocesta
Běžíliška
Myška si ořezala tužku a s cestovním deníkem vyrazila na cestu. A co že si do něj zapisovala? Trasy stěhovavých ptáků, tvary rozvětvených kořínků, čárky za každou padající hvězdu. Ale i smutek z odpadků nebo špinavé vody v potoce. Tak kdo si teď sedne s jejím deníkem do křesla a kdo z něj radši vytrhne jen pár stránek s návodem na sestavení úpravny vody nebo odlévání zvířecích stop, nacpe si je do kapsy a hned tohle všechno poběží vyzkoušet?
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2022 Radek Holík
Google+