Historie

Zveřejněno dne 7. 3. 2021
Čertův náhrobek
Může se stát, aby v kostele měl svůj náhrobek ďáblův služebník? A aby se na jeho ztvárnění podílel jeden z nejvýznamnějších umělců renesanční doby Albrecht Dürer? Ano, toto vše je možné, jen ten kostel musí stát v Brně. Tady se totiž bizarnostem daří. A existence „čertova náhrobku“ v kostele sv. Jakuba, jak praví legenda, skutečně bizarní je. Ale jak už to s legendami bývá, pravdy je na ní jen část.



Být pohřben v kostele sv. Jakuba patřilo k největší cti, které se zemřelému mohlo dostat. Pouze nejváženější měšťané a prominenti mohli mít náhrobní kameny osazené ve zdech kostela. Přestože během častých úprav vnitřního vybavení chrámu bylo mnoho náhrobníků přemístěno nebo odstraněno, několik významných osobností je zde má dodnes. K nejzajímavějším patří náhrobní kámen, jenž měl kdysi uzavírat hrobku rodiny brněnského rychtáře a stavitele Kryštofa Čerta († 1600).

Proslulý člen rodu Čertů, stavitel a brněnský rodák Jan Čert (Hans Tschert, *1470, †1552), působil na počátku 16. století ve Vídni jako královský stavitel silnic a mostů. Podílel se rovněž na úpravách vídeňského hradu a dolnorakouských zámků. Nejvíce však vynikl při opevňování císařské Vídně po tureckém obléhání roku 1529. Patřil k tehdejším intelektuálům a humanistům, s nimiž udržoval velmi úzké kontakty. K jeho osobním přátelům patřil také významný malíř a všestranný umělec Albrecht Dürer, s nímž se seznámil zřejmě na říšském sněmu v Norimberku roku 1522. Dürer s Janem Čertem jako stavitelem fortifikací konzultoval i problematiku geometrie, stavitel na oplátku získal od malíře informace o nauce o perspektivě. Tehdy také malíř navrhl a v dřevorytu zhotovil Čertův rodinný znak. Ten je i součástí kamenného náhrobku ve svatojakubském kostele, který dal vyrobit pravděpodobně syn Jana Čerta Kryštof. Představuje divého muže s loveckým rohem, se dvěma chrty, gryfy držící v levé přední noze svíjejícího se hada a schéma Pythagorovy věty.

Kryštof Čert se narodil ve Vídni, kam se jeho rodina odstěhovala v roce 1509. Po smrti Jana Čerta se jeho potomci vrátili zpět do Brna a z Kryštofa se stal dlouholetý brněnský měšťan, radní a rychtář. Vyznáním však byl nekatolík – luterán. Vzhledem k dobrým vztahům se svatojakubskou farností si dal mezi léty 1586–1596 zhotovit pískovcový náhrobník (198x136 cm), který byl bez popisu umístěn v kostele sv. Jakuba. V roce 1596 byl však na faru dosazen přísně katolický farář Jan Chenetius, působící v kostele až do roku 1606. Když Kryštof Čert 13. září roku 1600 zemřel, nebylo mu umožněno být pohřben ani v kostele sv. Jakuba a nikdo se neodvážil jej pohřbít ani v žádném z brněnských katolických hřbitovů. Dne 16. 9. 1600 byla tedy rakev s tělem Kryštofa Čerta vyvezena na voze za asistence tří trubačů a dvou radních Běhounskou branou do Řečkovic, kde byl pohřben na hřbitově určeném pro nekatolíky. Náhrobník v kostele sv. Jakuba sice zůstal, ale nebyl nikdy ani označen Čertovým jménem, a tudíž ani využit k uložení jeho ostatků či ostatků někoho z jeho rodiny.

Není to zdaleka poslední zvláštnost, která se k celé problematice vztahuje. Četnost mnoha symbolů včetně zednářských ve svorníku klenby nad náhrobkem naznačují mnoho skrytých sdělení. Existence Čertova náhrobku v kostele sv. Jakuba je tedy zatím opředena tajemstvím a legendami, jež stále čekají na své vysvětlení.
Foto: Aleš Svoboda

Aleš Svoboda
Článek otištěn v Kult 03/21
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Alain-Fabien Delon
Z rodu vyvolených
Garamond
Příběh dominantního otce a syna ve formě fiktivníh zpovědi, kde je vše pravda. Může se život přes noc obrátit naruby? Osmnáctiletý Alex Delval sní o tom, že se stane hercem jako jeho otec. Když je mu ale nabídnuta role, přepadnou ho silné pochybnosti. Jeho démoni ho doženou k alkoholu. Vypukne rvačka. Opona. Znovu při vědomí se Alex ocitá tváří v tvář neznámému muži. Šedesát let, příjemný vzhled. Psycholog. V hlubinách noci mezi nimi vznikne nečekané pouto. Alex se poprvé odváží poddat. Jak se stát sám sebou, když vyrůstal ve stínu mýtu? Jak překonat představu „syna někoho“, aby konečně převzal kontrolu nad svým osudem? Otec a syn. Láska a nenávist. A život před sebou.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2021 Radek Holík
Google+