Time out

Zveřejněno dne 23. 2. 2021
Proměny Brna ve fotografii – Rozkvět a pád husovických textilek
Husovice byly dlouho vesnicí. Rychlý růst začal s rozvojem průmyslu v polovině 19. století. Textilky v údolí Svitavy lákaly venkovské obyvatelstvo, vznikaly dělnické kolonie – snad proto Husovice postrádají velké úřední budovy i výstavné měšťanské domy. Vzpomínkou na rozkvět husovického textilního průmyslu je dnes jen Nová Mosilana, která od roku 1994 sídlí v Černovicích.



Nicméně je tu řada menších objektů patřících měšťanům husovickým, na nichž může oko zálibně spočinout. Jejich fasády jsou začasté památkově chráněny. A vzpomeňme secesní budovu Sokola postavenou v roce 1905, divadlo Svatoboj v Cacovické ulici nebo měšťanské domy na náměstí Republiky i v blízkém okolí a pak podivuhodný secesní kostel Nejsvětějšího Srdce Páně.
Husovice se začaly měnit s rozvojem brněnského textilního průmyslu. V roce 1880 vznikla textilka továrníka Fritsche, přádelna továrníka Eduarda Ernsta Esslera, v roce 1876 založil v Husovicích židovský podnikatel Ignác Briess pivovar a sladovnu…

Na město byly Husovice povýšeny v roce 1912. Původně bylo jejich centrem Tomkovo náměstí a jednou z hlavních ulic byla Valchařská. Název dostala podle valchoven a valchování v textilkách, které vyrostly u řeky Svitavy. Textilní průmysl v Husovicích zanikl po válce. Po reorganizaci Moravskoslezských vlnařských závodů vznikly Vlněna, Mosilana a Vlnap, z nichž později zbyla pouze Mosilana. Ta byla v roce 1994 privatizována, stala se z ní Nová Mosilana a přestěhovala se do Černovic. Majitelem je italský koncern Marzotto Group, jehož vlněné tkaniny odebírají i módní partneři jako Versace, Armani nebo Hugo Boss. Husovické tovární areály zchátraly, včetně novějších částí areálu Zbrojovky a Zetoru s motorárnou, projektovanou pro produkci několika tisíc traktorů za rok.

Pokud jde o zajímavé osobnosti, které žily nebo prošly Husovicemi, připomeňme Pankráce Krkošku – zakladatele sociálně demokratických novin Rovnost a současně zakladatele husovického Sokola – nebo básníka Františka Halase, jehož Staré ženy byly inspirovány chudobou jeho babičky, u níž jistý čas v Husovicích bydlel. Vzpomeňme blahoslavenou Marii Restitutu, řádovou a zdravotní sestru popravenou ve Vídni nacisty, jejíž pamětní desku najdete na jejím rodném domě v Dukelské třídě, park s jejím jménem a kostel v Lesné.

Pamětníci si možná vzpomenou na dvě husovická kina, Světozor a Jas, a pěkná řádka absolventů chemické průmyslovky a husovického gymnázia na své mládí…

A budoucnost? Těšit nás může existence rozvojových plánů nových majitelů starých podniků a také zahájené velkolepé přemostění Tomkova náměstí – výstavba městského okruhu, který propojí jih a západ města s jeho východní částí a dokončí dálniční spojení Brna se zbytkem republiky.
Foto: Přemysl Dížka

Ladislav Vencálek
Článek otištěn v Kult 02/21
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Ian McEwan
Stroje jako já
Odeon
Velká Británie prohrála válku o Falklandy a Alan Turing se věnuje vývoji umělé inteligence… To je alternativní historie 80. let minulého století z pera jednoho z nejvýznamnějších anglických prozaiků. Důležitým tématem knihy je však také láska – respektive otázka, jak se vyrovnáme se skutečností, že umělá inteligence patrně nebude umět lhát. Nebude totiž chápat ani naše milosrdné lži, na kterých mezilidské soužití stojí a padá a které my lidé tak dobře ovládáme.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2021 Radek Holík
Google+