Hudba

Zveřejněno dne 10. 1. 2021
RECENZE: Pohanský nářez z dob minulých
Po úspěšné debutové desce Vlaštovka přichází kapela Deloraine s vyšperkovanou novinkou, albem Srdce z kamene. Jestli je někdy nemožné mít srdce z kamene, pak je to právě při poslechu tohoto díla. Ani ti nejotrlejší a nejkrutější vikingští válečníci totiž nedokážou poslouchat Ragnarok s kamenným výrazem ve tváři a bez jediného pokývnutí hlavou. Protože to prostě nejde!



Divoký hon, Les kostí nebo Falka. To je výběr ze 14 písní, které v sobě skrývá Srdce z kamene. Celé album je obří oslavou pohanských mýtů, fantasy a temnoty, protkanou procítěnými sborovými zpěvy i okamžiky, kdy se nejde neusmát. Do pekel táhni, zlá Falko! Příznivce příběhů o Geraltovi jistě potěší, že i zaklínačská sága na ně z několika písní vykoukne, hlavně v podobě Divokého honu, který vám doslova projede ušními bubínky.

Deloraine od Vlaštovky značně vyspěli a pravděpodobně z nich rostou druzí němečtí Faun, se kterými se mimochodem již setkali na jednom pódiu. Celá tvorba prochází přerodem a stává se výrazně osobitější a promyšlenější. Kromě melodií, které způsobují nezastavitelné, místy až brutální mrazení v zádech, si zaslouží pozornost i texty. Celkově se nejedná o žádnou prostoduchou ódu na fantasy pro mládež, nýbrž o nadupanou exkurzi do dob dávno minulých.

Propracovanost alba mimo jiné podtrhuje fakt, že každá z písní má vlastní malovaný obrázek z dílny Petra Erica Hofmanna, který ostatně vytvořil celý booklet, stejně jako prve k Vlaštovce. Nezbývá než kapele vyseknout hlubokou poklonu a těšit se na příště.

Michaela Petráková
Článek otištěn v Kult 01/21
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Matt Bettinelli-Olpin, Tyler Gillett
Vřískot
Forum Film
Dvacet pět let poté, co poklidné městečko Woodsboro šokovala série brutálních vražd, si nový vrah znovu nasazuje známou bílou masku ducha. Začne pronásledovat skupinu teenagerů, aby vzkřísil tajemství ze smrtící minulosti města.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2022 Radek Holík
Google+