Filmy

Zveřejněno dne 4. 12. 2020
RECENZE: Legenda to vidí!
Netflix sice z komerčních důvodů produkuje především hrané filmy a seriály, které mají šanci zasáhnout co nejširší publikum, nevyhýbá se ale ani snímkům dokumentárním. Několik z nich vzbudilo v poslední době solidní ohlas. Tomu zřejmě největšímu se momentálně těší dílo s dokonale jednoduchým názvem Richard Attenborough: Život na naší planetě.



Britský přírodovědec, moderátor, dokumentarista a popularizátor světových krás Richard Attenborough platí za absolutní legendu všech těchto oborů. Zároveň je pro něj příznačné, že po většinu svého již 94 let dlouhého života otázky spjaté s nebezpečími, kterým naše fauna a flora čelí, až tak moc do popředí – i ve srovnání s mnoha jeho kolegy – nekladl. Nejpozději v 21. století se to ale rozhodl změnit.

Život na naší planetě tuto jeho novou cestu završuje. Z filmařského hlediska má do převratnosti velmi daleko. Jedná se o koncept „mluví hlavy“ doplňované barvitými záběry rozmanitých podob přírody. Vědcův komentář stojí na tvrdých datech (bez odkazů na zdroje, z nichž je čerpá) a občas až trochu banálních prohlášeních. Stát na jeho místě někdo méně významný, nejspíš by zapadl do proudu podobně laděných televizních vystoupení.

Až právě osobnost Richarda Attenborougha, globálně uznávané celebrity, však záměrně zjednodušeným proklamacím dodává na síle a závažnosti. Jeho pohled na blížící se klimatickou katastrofu, kácení deštných pralesů nebo neregulovaný rybolov těžko přesvědčí skeptiky, podle nichž jsou podobné obavy jen ideologicky motivovaným strašením. Rozumnějším, především mladším divákům ale dokáže sdělit nemálo.

Richard Attenborough: Život na naší planetě
Alastair Fothergill, Jonathan Hughes, Keith Scholey
Premiéra 4. října 2020

Hodnocení:
IMDb 91 %
ČSFD 95 %
Kult 80 %

Ivo Michalík
Článek otištěn v Kult 12/20
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Kamil Boldan, Michal Dragoun, Jindřich Marek, Milada Studničková
Knižní kultura českého středověku
Scriptorium
Kniha představuje českou středověkou knižní kulturu a její média, tedy rukopisy a inkunábule. Popisuje, jak se knihy psaly a později tiskly, užívaly a shromažďovaly. Zaměřuje se především na památky latinského kulturního okruhu z území Českého království a Moravského markrabství z období od 9. století do roku 1500, tedy do doby, kdy tisky začaly i v české knižní kultuře významně převládat. Zahrnuje jak produkci knih, tak jejich recepci ve společnosti.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2021 Radek Holík
Google+