Hudba

Zveřejněno dne 3. 6. 2020
ROZHOVOR: Xindl X. Roušku mi spíchla manželka
Přestože se zdá, že období útlumu kulturního života a jeho přesunutí do online světa už je za námi, neuškodí se za ním ještě trochu ohlédnout. Doba koronavirová přinesla mnoho zajímavých nápadů, jak dostat hudbu, divadlo, výtvarné umění mezi lidi, i když nemohou jít ven. Právě Xindl X byl jedním z hudebníků, kteří o sobě i v karanténě dávali hodně slyšet. To dokládá nejen "dobový" hit Roušky.



V písni Dřevo zpíváte, že máte "básnický střevo". Kdy se ve Vašem životě začalo projevovat? Byl jste školní "obveselovač"?
Nevím, jestli se už tehdy dalo mluvit o básnickém střevu, ale tvůrčí sklony jsem měl od malička. Rád jsem vymýšlel příběhy a ještě v předškolním věku jsem "psal knihy". Teda v mém podání měla jedna kniha jen pár vět, zato hodně obrázků. Taky písničky jsem začal psát už někdy v první třídě, ale tehdy neměly žádnou pevnou melodii, spíš to byly básničky na improvizovanou melodii. Rozhodně jsem jimi tehdy nikoho neohromil.

Vaše písně jsou bohaté na slovní hříčky a rýmy. Jak často se stane, že si řeknete: "Tak tenhle se mi fakt povedl"? Mohl byste jmenovat nějaké nejoblíbenější?

Je pravda, že slovními hříčkami nebo nečekanými rýmy špikuju svoje texty hodně, ale ve výsledku je pro mě důležitější celkové vyznění. Je pro mě důležité, aby text něco sděloval. Když nic sdělovat nebude, slovní hříčky to nezachrání. Ze svých textů si nejvíc stojím za Chemií, Hollywoodem, Cudzinkou v tvojej zemi nebo za novou skladbou Něco je ve vzduchu, kde jsem se slovním hříčkám záměrně vyhýbal.

Kterých českých textařů si vážíte?

Vyrostl jsem na textech Karla Plíhala, Jarka Nohavici, Jiřího Suchého a Ivana Mládka a dodnes se k nim vracím. Později jsem si ještě hodně oblíbil texty Petra Fialy z Mňágy a Žďorp, texty Marka Ebena a z mých vrstevníků mi jsou hodně blízké texty Tomáše Kluse.

Jak moc se do psaní musíte "nutit"? Nebo z Vás nápady padají o překot?

Já se snažím se do psaní nenutit. Pro sebe píšu, jen když mě přepadne inspirace, jen když mám potřebu něco říct. Vydávám desku v průměru jednou za dva roky, takže by mi teoreticky stačilo napsat jednu písničku za dva měsíce. V praxi ale inspirace chodí ve vlnách. Teď těsně před začátkem karantény jsem měl napsanou většinu desky, říkal jsem si, že mi stačí dopsat jednu, dvě. Pak najednou přišla karanténa a ukázala se jako inspirativní období. Anebo jsem se v té nenormální době chtěl cítit normální, a tak jsem utíkal ke skládání. Každopádně za ty tři měsíce odříznutí se od běžného života vzniklo už deset nových písní, které mi všechny přijdou lepší, než byl ten starý materiál. Takže jsem všechny starší písně vrátil do šuplíku a začal připravovat desku výhradně z nových skladeb vzniklých za karantény. A protože jejich skládání pro mě bylo určitou formou terapie, bude se ta deska jmenovat Terapie. Už se těším, až ji vydáme a pokřtíme na mém koncertě v O2 areně 30. ledna!

Skládáte i hudbu – je to pro Vás stejný tvůrčí proces jako u textů, nebo se to nedá srovnávat?

Je to hodně jiné. Já se většinou hodně těším, až budu mít hotový text a budu si moct hrát s vymýšlením hudby. Jenže většinou mně už během textování nějaký kus melodie naskočí a těžko ho pak od toho textu můžu odpárat. Takže pak jde spíš o kosmetické úpravy. Občas píšu melodii dřív než text, ale jen málokdy. Hudba je pro mě o náladách a jen těžko se mi vytváří nálada, když ještě nevím, o čem píseň bude.

Nedávno jste složil píseň o rouškách. Skutečně jste si tu svoji sám spíchnul?

Naštěstí mám moc šikovnou manželku, co ji spíchla za mě.

V písni Něco je ve vzduchu shrnujete pocity z koronavirové krize a jejího dopadu na společnost. Jaké jsou podle Vás tři nejpozitivnější věci, které přinesla? A tři nejhorší?

Asi bych se neodvažoval tvrdit, že koronavirus přinesl něco pozitivního. Ale pro mne osobně bylo důležité připomenout si malichernost problémů, kterými jsem se trápil v době předkoronové, připomenout si, co je v životě opravdu důležité. I když samozřejmě by bylo lepší připomenout si to nějakým méně drastickým způsobem. Těch negativních dopadů bude bohužel hrozná spousta. Nejde jen o těžce poškozenou ekonomickou situaci v řadě profesí, ale především o to psychické poškození nás všech, kteří jsme byli od politiků v médiích soustavně krmeni strachem. Strachem, který politikům nahrává, aby mohli lidi snadněji ovládat. Tahle plíživá snaha o totalizaci společnosti mě děsí nejvíc.

V jednom rozhovoru jste řekl, že byste byl rád, kdybyste na koncerty nemusel jezdit, ale aby koncerty jezdily za vámi – využil jste toho v uplynulých měsících celostátní karantény a splnil si tento sen?

To jsem opravdu řekl? No, člověk si musí dávat pozor na to, co si přeje. Protože často se mu to splní, ale úplně jinak, než si představoval. Za ty tři měsíce jsem na internetu odehrál více než dvacet koncertů a přehrál jsem postupně všech osmdesát písní, co na deskách mám. Třináct posledních koncertů můžou lidé stále zpětně zhlédnout na YouTube jako vzpomínku na tu dobu. Ne že by to nebylo zábavné, ale hrát pro publikum, co nevidíte a neslyšíte, je opravdu hodně jiné než hrát s ním. Už se moc těším na ty opravdové koncerty!

A co chystáte na dobu "pokaranténovou"? Bude pro Vás v něčem už napořád jiná než ta předkaranténová?

Kromě natáčení nové desky se chci hlavně soustředit na přípravu svého už zmíněného koncertu v O2 areně. Splnit si sen a připravit koncert, co bude pastvou nejen pro uši, ale i pro oči. K většině písní připravujeme filmové projekce a světelnou show. Jiné budou zase pojaty trochu divadelně. A chci si také hodně pohrát s dramaturgií koncertu. Zařadit do něj všechny polohy, v jakých mě lidi znají. Jako zpěváka s kapelou i jako písničkáře s kytarou, s akustickým triem i se šedesátičlenným pěveckým sborem. Každopádně se mámě 30. ledna na co těšit.

Xindl X, vlastním jménem Ondřej Ládek (*1979) vystudoval scenáristiku na FAMU, stojí například za seriálem Comeback. Od roku 2008 se věnuje hudební kariéře, má na kontě osm alb (Návod ke čtení manuálu, Kvadratura záchranného kruhu, Sexy exity...). Je známý pro své originální, často velice výtvarně pojaté videoklipy. Jeho nejnovějším singlem reagujícím na koronavirové období je píseň Něco je ve vzduchu.
Foto: Tomáš Nosil, Monika Ládková

Eva Svobodová
Článek otištěn v Kult 06/20
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Jan Hocek
100 nejhezčích výletů po Čechách a Slovensku
Universum
100 nejhezčích výletů po Čechách a Slovensku, za všech ročních období, pěšky, na kole i dalšími způsoby. Načerpejte inspiraci z tras navržených zkušeným cestovatelem. Popisy trasy jsou doplněny o mapy, tipy na zajímavosti po cestě a v neposlední řadě o nádherné fotografie
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2020 Radek Holík
Google+