Lidé

Zveřejněno dne 21. 5. 2020
TGM odlívaný i frézovaný
Jednou z nejzobrazovanějších českých osobností je bezpochyby Tomáš Garrigue Masaryk. Už za života stál modelem mnoha výtvarným zpodobněním, zvláště sochám (prý se tomu podroboval docela rád). Jako by k tomu vyzývala už sama Masarykova štíhlá, sošná postava.



V Brně stojí ta nejznámější "tatíčkova" podobizna na Komenského náměstí v centru. Bronzový Masaryk na mohutném podstavci a v nadživotní velikosti má za zády budovu (jak jinak) Masarykovy univerzity a hledí k dnešnímu sídlu JAMU. Není to žádná náhoda, zde se totiž skrývá zajímavá souvislost. Ne každý ví, že v budově dnešní Janáčkovy akademie múzických umění sídlilo v 19. století gymnázium, na kterém mladý Tomáš studoval. Studoval, ale nedostudoval. Odsud totiž budoucího prezidenta Osvoboditele vyhodili kvůli jeho ostrému střetu s ředitelem ústavu. Náctiletý Masaryk dokonce v afektu vytasil na školského činitele pohrabáč, když se ten nemístným způsobem vyslovil o Masarykově poměru k jisté slečně. Všechno zlé ovšem bylo pro něco dobré, protože středoškolské studium nakonec úspěšně dokončil jinde, a to v samotné Vídni. To mu otevřelo dveře k mnohem zářnější budoucnosti, než by ho bývala čekala na Moravě…

V Brně se pak nachází ještě jedna velká socha 1. československého prezidenta. Ta spatřila světlo světa ještě za jeho života v roce 1928, u příležitosti velké výstavy k 10 letům samostatného Československa. Ví se, že šlo o Masarykovo několikametrové zpodobnění, které se nad návštěvníky výstaviště tyčilo uprostřed rotundy pavilonu A. Podivné je, že brzy nato několikametrový státník i se soklem navzdory svým rozměrům zmizel neznámo kam. Nikdy už se nenašel. Dlouho nebyly známy ani nějaké bližší informace o této soše. Až teprve v roce 2017 se podařilo zjistit, že se jednalo pravděpodobně o sádrový odlitek z dílny známého českého sochaře a medailéra Otakara Španiela. Tedy žádný unikát a originál. Stejná socha dodnes existuje například na Hradčanském náměstí před Pražským hradem.

Snad proto, že se blížilo 100. výročí založení republiky, vzešla před pár lety iniciativa prvního prezidenta na brněnské výstaviště vrátit. A protože doba pokročila, vyfrézoval nového Masaryka podle staré formy robot na základě 3D skenu, a to přímo před zraky návštěvníků. Materiálem se stal tentokrát bronz a socha nestojí uvnitř pavilonu, ale od svého odhalení 28. října 2018 venku před ním. Iniciátoři jejího návratu na výstaviště se také neopominuli náležitě zvěčnit: do soklu vložili schránku s pamětní listinou a dalšími dokumenty, které dávají na vědomí, díky komu a jak TGM č. 2 spatřil světlo světa. O této čerstvé, mechem zatím nijak neatakované soše málokdo ví. Mějte proto náskok a běžte na výstaviště zkontrolovat, jestli zase nezmizela!
Foto: MCAE Systems

Eva Svobodová
Článek otištěn v Kult 05/20
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Ariana Neumann
Pod svícnem tma. Hledání příběhu mého otce
Argo
Ariana Neumann se narodila v sedmdesátých letech dvacátého století ve Venezuele – zde se začíná odvíjet i děj její knihy – v rodině úspěšného průmyslníka. V době jejího dospívání pro ni byl otec ztělesněním úspěchu a síly. Jeho ovšem pronásledovaly noční můry a probouzel se hlasitým křikem v jazyce, jejž nikdo nepoznával a ani mu nerozuměl. Otec o své minulosti nikdy nehovořil. Jednoho dne našla Ariana starý doklad totožnosti s otcovou dávnou fotografií, ale zcela neznámým jménem. V autorčině pátrání byl onen doklad prvním vodítkem, dalším se stala krabice, kterou zdědila v roce 2001 po otcově smrti. Krabice obsahovala válečné dokumenty, které konečně otevřely dveře ke skutečné minulosti Arianina otce.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2020 Radek Holík
Google+