Hudba

Zveřejněno dne 3. 2. 2020
PŘEDSTAVUJEME: Svatopluk Sem
Pokud máte rádi operu, neměla by vaší pozornosti uniknout novinka Národního divadla Brno s názvem Monument, která bude mít premiéru 7. února 2020. Její děj se pro operní představení dosti netypicky odehrává v budovatelských 50. letech. Hlavní role se zhostí Svatopluk Sem, náš přední pěvec, kterého bychom vám při této příležitosti rádi představili.

Zpíváte na nejrůznějších operních scénách u nás i v zahraničí, neustále cestujete. Jakou vazbu máte k rodné jižní Moravě? Jak často sem jezdíte?
Jižní Morava je pro mne rodný kraj a Velké Bílovice nejen vinařská oblast, ale místo – domov, kde jsem vyrůstal. Mám tu rodinu a kamarády. Naštěstí se sem dostanu během roku poměrně často, velmi rád se sem vracím.

Snil jste o pěvecké dráze odmalička?
Pěvecká kariéra byla pro mne úplně absurdní, řekněme až do doby, kdy jsem nastoupil na konzervatoř v Českých Budějovicích. Věnoval jsem se odmalička folklóru a od dvanácti let zpíval s cimbálovou muzikou Hrozen. Sen o operní dráze začal asi až ve čtvrtém ročníku konzervatoře, kdy jsem dostal příležitost malých rolí v Jihočeském divadle. Zde také počalo mé první angažmá a první zaujetí pro operu.

Je nějaké místo, země, kde vystupujete nejraději? A naopak, existuje kraj, před jehož publikem jste nejvíc nesvůj?
Krásných a příjemných míst, kde se cítím dobře, je mnoho, nemám pocit, že by mi bylo někde vystupovat nemilé. Zemí, do které se člověk dostane málo a kde jsem se opravdu cítil skvěle, bylo Japonsko. Zažili jsme se Státní operou v roce 2015 opravdu nádherné turné s operou La Traviata a odvezl jsem si spoustu krásných profesních zážitků.

7. února 2020 bude mít v Národním divadle Brno premiéru opera Monument Marka Ivanoviče a Davida Radoka. Mohl byste přiblížit, co je to za dílo, o čem vypráví a jakou roli v něm ztvárníte?
Je to opera, která se odehrává v hluboké době totalitního režimu. Příběh je inspirován životem sochaře Otakara Švece, který vyhrál soutěž a vytvořil Stalinův pomník na Letné v Praze. Tato opera se však nezakládá na reálných faktech, pouze představuje fragmenty, které připomínají tehdejší dobu a extrémy. Ztvárňuji přímo hlavní postavu Sochaře. Pro mne je tato role velmi výrazově pestrá, jelikož Sochař svádí svůj vnitřní boj mezi svědomím a požadavky režimu.

David Radok je nejen libretistou, ale také režisérem Monumentu. Jak se vám s ním spolupracuje? V čem je jiný oproti jiným operním režisérům?
Těžko se dá dopodrobna popsat způsob Davidovy práce, ale pokusím se. David je člověk, který dokáže předat své pocity a touhy tak, že víte, co přesně po vás chce. Má skvělé herecké vyjádření, takže dokáže s přesností předvést jednotlivé situace, a o to jednodušší to pro vás pak je. Horší je, když už se dostanete do fáze, kdy se vše zkouší do detailu. Musíte být absolutně soustředěný a vnímat každé jeho slovo a pocit. Na Davidovi se mi líbí jeho upřímnost, i když je někdy trochu tvrdší. Každopádně vás i to nepříjemné posouvá dál.
Každý režisér má svůj způsob zkoušení a ty jsou někdy opravdu extrémně odlišné. Já preferuji při zkoušení hlavně pohodu a přátelské jednání. Pak se dokážu rozdat. Špatné zkušenosti mám s režiséry, kteří vás svazují a nedají vám téměř žádný prostor. To se pak odráží i v celé postavě a ten pocit, který ve vás zůstane, tak přetrvává až do derniéry.

V čem dalším vás můžeme na prknech Národního divadla Brno v současnosti spatřit?
V Brněnském divadle zpívám v operách La Traviata, Liška Bystrouška, Piková dáma, Lazebník sevillský, Carmen nebo třeba Don Carlos, který bude již brzy v Janáčkově divadle.

Když jste obdržel cenu Thálie, odborná porota uvedla: "Svatopluk Sem disponuje pružným, technicky skvěle vybaveným, sametově zabarveným barytonem, který vemlouvavě dokáže přesvědčovat a ukonejšit rozjitřené city." Využíváte této přednosti Vašeho hlasu i mimo jeviště?
Jestli ano, tak si to úplně neuvědomuji, neříkám ale, že v tom není trochu pravdy (hotovo). Je to krásně napsané a samozřejmě to zahřeje u srdce.

Moc děkuji a zdravím všechny čtenáře Kultu.

Svatopluk Sem (*1973) je český barytonista, momentálně na volné noze. Vedle vystupování v zahraničí hostuje prakticky na všech operních scénách v Česku, nejvíce v pražském Národním divadle. Pravidelně spolupracuje např. s BBC Symphony Orchestra. Za rok 2018 obdržel cenu Thálie za svůj výkon v roli Georgia Germonta ve Verdiho opeře La traviata.


Eva Svobodová
Článek otištěn v Kult 02/20
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Kolektiv autorů
Krvavý Bronx
Druhé město, Host
Populární čeští spisovatelé se inspirovali motivy z „černé kroniky“, a tak vznikla obsáhlá povídková antologie. Jejich texty se týkají a dotýkají brněnské čtvrti známé jako Bronx, což není její oficiální název: takhle se sociálně vyloučené lokalitě už dobrých třicet let říká. Všechny ty zprávy a zprávičky ovšem pocházejí z druhé poloviny 19. století – a jasně ukazují, že velký nepokoj a sociální drama nesla v sobě tahle městská část už v časech, kdy se jí ještě říkalo prostě Cejl. Irena Dousková, Kateřina Tučková, Ludvík Němec, Alena Mornštajnová, Bianca Bellová, Martin Reiner, Michal Konečný, Štěpán Kučera, Dora Kaprálová, Michal Sýkora, Petra Dvořáková, Jan Němec, Petr Stančík, Ondřej Hübl, Václav Kahuda či Petra Soukupová.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2020 Radek Holík
Google+