Time out

Zveřejněno dne 16. 11. 2019
Brněnské planetárium patří k nejkrásnějším v Evropě
Populárně-vzdělávací časopis GEO zařadil Hvězdárnu a planetárium Brno mezi deset nejkrásnějších hvězdáren a planetárií v Evropě. Ocitla se tak ve společnosti planetária v Hamburku, které se nachází ve stoleté vodárenské věži, nebo ve Valencii, které tvarem připomíná obrovskou lasturu vystupující z vodní plochy o rozměrech 1300×200 metrů.



"Samozřejmě, že jsou pro nás taková ocenění příjemná. Budova Hvězdárny a planetária Brno je Stavbou roku České republiky 2012 a byla nominována na Mies van der Rohe Awards 2013. Je však patrné, že její podoba je nadčasová a dodnes její kvalita nezmizela," uvedl Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky.

Hvězdárna a planetárium Brno v letech 2010 a 2011 prošla výraznou rekonstrukcí dle návrhu architektonické kanceláře Martina Rudiše. V roce 2013 vzniklo jedinečné hybridní planetárium, které v roce 2018 dostalo 3D brýle. V tomto okamžiku je největším českým producentem a organizátorem celosvětové přehlídky nejnovějších filmů pro digitální planetária. Běžně pořádá akce pro tisíce návštěvníků.

Organizace mění i podobu okolního parku Kraví hory tak, aby byl pro všechny návštěvníky i náhodné kolemjdoucí co nejpříjemnější. Za sedm desítek let ji navštívilo na čtyři miliony lidí, v současnosti jich každý rok dochází kolem 150 000, z toho polovinu tvoří školní výpravy a polovinu vysokoškoláci anebo rodiny s dětmi.

Kromě Brna získaly ocenění od časopisu GEO i tyto evropské hvězdárny nebo planetária:

Planetárium ve Valencii se nachází v budově od španělského architekta Santiago Calatrava, který je znám svým futuristickým stylem. Navrhl třeba telekomunikační věže v Barceloně nebo Turning Torso v Malmö. Design protáhlé, skořápkové observatoře L'Hemisféric má připomínat obří lidské oko.

Červená budova uprostřed městského parku v Hamburku byla v roce 1916 postavena jako Winterhuderova vodárenská věž. V roce 1930 zde bylo otevřeno planetárium, do kterého v současnosti zavítá 300 000 lidí ročně.

Moskevské planetárium, jehož součástí je rozsáhlá expozice věnovaná kosmonautice včetně kapsle, ve které letěl Jurij Gagarin, prošlo rozsáhlou, 17letou rekonstrukcí. Najdete ho v centru města, dva kilometry od řeky Moskva.

Štrasburská observatoř vznikla v roce 1881 v botanické zahradě. Dnes se věnuje studiu objektů fyziky vysokých energií, dynamice galaxií a archivaci velkých astronomických dat. Od roku 2008 je její součástí i menší planetárium.

Urania ve Vídni byla postavena podle plánů secesního architekta Maxe Fabianiho (studenta Otto Wagnera) na jednom z ramen Dunaje. V roce 1910 byla otevřena Franzem Josefem I. jako vzdělávací zařízení s lidovou hvězdárnou.

Jediné 3D planetárium ve Velké Británii se ukrývá v science centru s názvem My jste zvědaví v Bristolu. Průměr jeho projekční kopule, ukryté ve "stříbrné" kouli, je 12 metrů. Součástí centra je zhruba 250 nejrůznějších interaktivních exponátů.

Univerzita v nizozemském Leidenu byla založena v roce 1575, o šest desetiletí později ji doplnila i hvězdárna. Nejdříve sloužila především k výuce, ale ve 20. století zde působila celá řada výjimečných astronomů, například Jan Hendrik Oort - objevitel rotace naší Galaxie.

Planetárium v Toruni vzniklo teprve před třemi desetiletími, obklopuje ho však tisíciletá historie. Narodil se zde Mikuláš Koperník, celosvětová ikona pozemské astronomie. Polské město na řece Visle bylo založeno germánskými rytíři v roce 1233 a je jedním z nejlépe dochovaných v severní Evropě.

Na úpatí jezera Sankt-Joergensen v centru Kodaně stojí válec se šikmou střechou: planetárium Tycho Brahe. Dánský astronom byl jeden z nejvýznamnějších astronomů středověku, díky němu Johannes Kepler objevil zákony o pohybu planet. Tycho Brahe je pochován v pražském Týnském chrámu.

PR
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Daňa Horáková
O Pavlovi
Torst
Vzpomínky české novinářky, prozaičky a kulturní organizátorky (mj. též ministryně kultury města Hamburk) Dani Horákové na léta strávená s jejím manželem, filmovým režisérem, scenáristou a prozaikem Pavlem Juráčkem. Autorčino vzdělání i spisovatelská a životní zkušenost jí umožnily napsat knihu, která je nejen detailním, intimním, místy humorným a v mnohém strhujícím psychologickým portrétem významné osobnosti české kultury, ale i svědectvím o širším okruhu mnoha Juráčkových a jejích přátel a známých z oblasti českého filmu, divadla, disentu a exilu (Václava Havla, Miloše Formana, Věry Chytilové, Jiřího Menzela, Rudolfa Slánského mladšího, Pavla Kohouta, Milana Machovce, Ludvíka Vaculíka, baronky Blanky Battagliové a mnoha dalších). Kniha není zdaleka jen vzpomínková, ale jde také o obecnou reflexi - lidské povahy, mezilidských vztahů, tlaku dějin na člověka a v posledu i lidského osudu a lidské odpovědnosti za vlastní život vůbec. A lásky, která ničí, ale je přesto životodárná.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2020 Radek Holík
Google+