Hudba

Zveřejněno dne 14. 6. 2019
Hrůza před Macháčkem
Zcela upřímně: Tyto dva interprety jsem si ani při sebevětší fantazii nedokázal představit na jednom pódiu. Vedle sebe. I proto jsem byl na koncert hodně zvědavý. Nakonec to byly koncerty dva.



Pro pořadatele to byl asi trošku risk. První polovina května letos open-air koncertům moc nepřála. Navíc ještě ve čtvrtek ráno celkem vytrvale pršelo. Během dopoledne se ale nebe protrhalo natolik, že se diváci mohli v podvečer na Špilberk bez obav vypravit.

Dramaturgie večera byla výborná. V osm hodin, ještě za světla, začal hrát kultivovaný hitmaker Michal Hrůza v doprovodu své Kapely Hrůzy. Po setmění, kdy bylo publikum už naladěné, nastoupila Macháčkova formace se svou zběsilou show.

Zkrátka, o Michalu Hrůzovi se nedá mluvit jinak než jako o zpěvákovi s jemným humorem, který svým projevem i repertoárem dokonale splňuje představy o tváři čistého českého popu. Mezi diváky totiž nechyběli ani rodiče s dětmi - opravdu malými dětmi.

Atmosféru koncertu dokreslovaly dvě školačky, které v tou dobou ještě v prořídlém prostoru před pódiem tancovaly a notovaly si navzájem tváří v tvář Michalovy největší hity. Ty tady zazněly v podstatě všechny. Některé, pravda, spojil netradičně dohromady a zazpíval od každé jen jednu sloku a refrén. Zřejmě aby se mu vešly do vyhrazeného času.

Když Michal Hrůza končil své vystoupení, bylo přesně devět hodin. Mě v tu chvíli napadlo, jestli Mig 21 nezačnou hrát na tytéž nástroje. Aby ušetřili čas. Jenomže na vystoupení této kapely bylo ještě moc světlo.

Na 15 minut ovládli pódium technici, aby vyměnili aparaturu, a chvíli před půl desátou, kdy už bylo Velké nádvoří brněnské citadely zahaleno do regulérní tmy, se ze směsice kouře, šera a mezi dalšími členy kapely vynořila na pódiu postava, která si to celkem neomylně zamířila k centrálnímu mikrofonu, aby byla vzápětí ozářena reflektory.

Prakticky v ten samý okamžik se začaly z publika ozývat ženské hlasy skandující jméno Jiřího Macháčka. Řekl bych, že mu na popularitě neubraly ani postupující pleš, prošedivělé strniště nebo rostoucí břicho. Spíš naopak! Přízně fanynek si užívá stejnou měrou – neřku-li větší, než tomu bylo v létech minulých.

Od první minuty jej bylo na pódiu plno. Tak plno, že po čtvrté písni šlo dolů sako - k nemalé radosti dámské části obecenstva. Klidně šel na okraj pódia a během písní byl v kontaktu s publikem v prvních řadách. I když těch největších, nejznámějších hitů Mig 21 moc nezaznělo. Jiří se soustředil spíš na písničky buď méně známé, nebo úplně nové, z alba nazvaného Album.

Ovšem, jak už to na koncertech bývá, důležitější než písničky je, aby si diváci užili živou show. Což se v případě tohoto akce v rámci projektu Výjimečný koncert na výjimečném místě oběma interpretům podařilo beze zbytku.

Michal Hrůza a Mig 21
Špilberk, Brno
16. května 2019


Robert Žďárský
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Robert Kvaček, Dušan Tomášek
Generál šel na smrt. Životní příběh Aloise Eliáše
Epocha
Příběh za 2. světové války ojedinělý: Poprava předsedy vlády země okupované Němci! Hitlerovci se jí dopustili v červnu 1942 na pražské střelnici v Kobylisích. Na rozdíl od stalinistů nacisté, jisti si svým vítězstvím, se podobnými vraždami veřejně chlubili. Alois Eliáš nebojoval běžnými zbraněmi jako Morávek, Mašín a Balabán. Jeho zbraní byla vojenská lest, předstírání a oddalování, získávání času a snaha o narušení záměrů protivníka. Za těžkých podmínek udržoval rádiové i kurýrní spojení s prezidentem Benešem v Londýně a využíval i dřívější známosti s protektorem Neurathem z mírových jednání v Ženevě. Svedl nejeden „ústupový“ boj s K. H. Frankem. Byl si vědom toho, že mu hrozí smrt. Jiným pomohl k emigraci, ale sám nabídku emigrovat odmítl. Teprve v den nástupu Heydricha v září 1941 byl zatčen a odsouzen k smrti. Zemřel jako hrdina.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+