Divadla

Zveřejněno dne 21. 4. 2019
PŘEDSTAVUJEME: ProFIdivadlo
Studentské ProFIdivadlo Fakulty informatiky Masarykovy univerzity je nejstarším a současně umělecky nejvyhraněnějším vysokoškolským divadelním souborem v Brně. Pod pokličku tohoto pozoruhodného počinu jsme nahlédli přímo s jeho zakladatelem, docentem Josefem Prokešem.


Jak se zrodil nápad hrát divadlo zrovna při Fakultě informatiky? Jakými argumenty jste vedení přesvědčili, že je divadla informatikům zapotřebí?
Nebylo potřeba nikoho přesvědčovat, vedení vznik divadla rádo uvítalo. Naše fakulta nevychovává pouze odborníky, nýbrž usiluje o všestrannou kultivaci svých absolventů. A divadlo vzniklo spontánně jako zhmotnění radosti a hravosti studentů. Najednou tu bylo ke spokojenosti všech. 

Jakou filozofii v sobě skrývá váš název ProFIdivadlo?
Název napadl jednu studentku a je sám o sobě provokativní; na první pohled každého napadne, co že si ty nula jedna mozečky hrají na teatrologické profesionály! Ve skutečnosti ProFIdivadlo znamená "Pro Fakultu Informatiky divadlo". Naše první představení měla ráz notně performativní a provokativní, zalomený do černého humoru. Třeba přelet horkovzdušného balónu nad fakultou doprovázely nezletilé mažoretky ze Zakřan spolu s ženskou boxerskou exhibicí, vedenou tehdejší úřadující mistryní republiky. Pro tuto příležitost složil náš student rovněž árii pro kontraalt. Jiným příkladem začátků ProFIdivadla byla mezinárodní konference neofeminismu, a to včetně inzultace prezidenta konference rozezlenou feministkou, která odmítala močení ve stoje všem a zrušení koncovek -ová.

Svědčí angažmá v souboru jeho členům? Přece jen, prototyp informatika je izolující se jedinec asociálního typu… Nefungujete i jako určitá terapie?
Terapií bych to zrovna nenazval, ale chcete-li, je to s jistou nadsázkou arteterapie. Mohl bych vyjmenovat desítky příkladů, kdy třeba náš student měl na střední škole lékařské potvrzení o tom, že může být zkoušen jen písemně, protože u tabule ze sebe slovo nevysoukal. Tak jsme pro něj napsali němou roli, ale během zkoušek se jeho psychická blokáda mezi kamarády herci natolik uvolnila, že na jevišti promluvil: "Nechci jídlo, kupte za ušetřené peníze svíčičky na hrobečky mých děvčátek!" Hrál pedofilního vraha, odsouzeného k smrti. V Kohoutově Katyni.

Jak rozdělujete role?
Na začátku semestru se koná konkurz a jeho účastníci si mohou na stránkách divadla přečíst scénář budoucí hry a vybrat si roli. Kdo neuspěje v hereckém obsazení, uplatní se v realizačním týmu. Ten měl třeba v loňské inscenaci Klub rváčů 80 členů. 

To je opravdu velké číslo. Co všechno ti, kteří nehrají, dělají?
Režie, asistent režie, supervize, dramaturgie, úprava scénáře, produkce, skladatelé a interpreti scénické hudby, světla, zvuk, filmové projekce, choreografie, návrh a výroba scény, rekvizity, kostýmy, inspice, stavba a přestavby scény, nápověda, PR, stránky divadla, plakát představení, fotografie zkoušek a premiéry, záznam představení a další. 

Jaký je váš repertoár, píšete si ho sami?
Hrajeme převážně naše původní hry, a pokud převezmeme literární předlohu, vytvoříme podle ní scénář ušitý na míru osobité poetice souboru. Foglarovy Rychlé šípy jsme kupříkladu zarámovali do politických procesů 50. let minulého století, kdy Dlouhé Bidlo v roli psychopatického prokurátora Urválka zatočí s Mirkem Dušínem a spol. coby agenty Vatikánu. Od začátku také komponujeme a nahráváme výhradně vlastní scénickou hudbu. Na předloňskou premiéru Katyně třeba přijel autor románové předlohy Pavel Kohout. Byl příjemně překvapen naší osobitou verzí a ke svým devadesátinám napsal následně verzi vlastní, věnovanou právě ProFIdivadlu. 

Jak časově náročné je nastudování jedné hry?
Musíme se vejít do jednoho semestru, takže kromě týdenních tříhodinových zkoušek celodenně zkoušíme i o květnových svátcích a před premiérou navíc od rána do večera celý víkend. Nepěstujeme si primadony. Při konkurzech na role obsazujeme přednostně prvoherce, aby si co nejvíce nováčků zahrálo. Jde nám tedy spíše o cestu, nikoli cíl. Naše divadlo je i jakýsi umělecký kurz sociální komunikace a týmové kreativity. Nehrajeme si na umění, a právě proto umění děláme. Máme za těch 22 let trvání své pamětníky i svá specifika. V naší soudobé informační společnosti působíme jako divadlo ani ne profesionální, ale ani ne informatické. Jsme divadlo študácky radostné, s takovým přesahem do soudobého evropského umění, že by obrozenští Lumírovci jen mrkali. 

Má možnost zhlédnout představení i široká veřejnost, tedy nejen rodiče a přátelé školy?
Ano. Naše představení jsou přístupná komukoli. Zveme tedy zájemce o letošní titul Donaha 22. května na dvě představení odpoledne a večer do Univerzitního kina Scala a v sobotu 15. června do Rotundy pavilonu A na Brněnském výstavišti. Tam budeme hrát u příležitosti 100. výročí založení MUNI. 

ProFIdivadlo je studentský divadelní spolek, který vznikl již v roce 1998. Možnost zapsat si účast v něm jako kreditově ohodnocený předmět mají studenti celé Masarykovy univerzity. Více na www.profidivadlo.cz.

Foto: Pavel Sýkora

Eva Svobodová
Článek otištěn v Kult 04/19
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Martin Pospíšil
Muž, co strašnou smůlu měl
iTutorial
Kniha navazuje na povídkovou sbírku Poslední pomoc a dává čtenáři nahlédnout do další životní etapy jednoho smolaře. Muže, který nepřijal všudypřítomné autority a zákony za své a raději sám sebe, pro dobro většiny, vyčlenil ze společnosti přijetím zcela inovativní životní filozofie. Jak mladého anarchistu převychovala armáda, či naučila zodpovědnosti služba u záchranných sborů? Kolik generálů a vrchních sester volilo raději odchod do předčasného důchodu/kulku? Či jak složité je v dnešní době koupit obyčejnou postel, nestát se objetí sňatkové podvodnice, a nebo se jen ve zdraví vrátit s půl kilem kokainu z dovolené v Mexiku? Na tyto a mnohé další neobyčejné příběhy z obyčejného života se můžete těšit v bohatě ilustrovaném románu autora Martina Pospíšila.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+