Výstavy

Zveřejněno dne 5. 2. 2019
RECENZE: Ženská otázka
Dům umění města Brna hostí mezinárodní putovní výstavu 60 umělkyň, které tvořily mezi 70. a 90. lety ve feministickém duchu. Jméno jí dala kurátorka Gabriele Schor - Feministická avantgarda. Slovo avantgarda je zde na místě. Stejně jako ta z počátku 20. století se i ta feministická naprosto vymyká hlavnímu proudu.

Exponáty pocházejí ze soukromé vídeňské sbírky SAMMLUNG VERBUND. Rozděleny jsou do pěti tematických celků, odrážejících typická feministická témata - Matka, hospodyně, manželka; Uvěznění - vysvobození, Ženská sexualita, Krásné tělo a Hraní rolí. Umělkyně se skrze různá media (pouliční performance, fotografie, malování na tělo, video, koláže nebo film) vyjadřovaly ke všem otázkám kulturního a osobního života, které tehdy hýbaly ženským světem.

Díla jsou to značně burcující. Fotografie ženských hlav, pevně ovázaných prameny vlasů, obličejů deformovaných silným přitisknutím na sklo, "mrtvoly" na žehlicím prkně, video ukazující ženu marně zápasící s mřížemi atd. Až na několik výjimek jsou exponáty černobílé. Návštěvník ženského pohlaví může po jejich zhlédnutí snadno pocítit touhu po revoluci, po sejmutí vlastních okovů. Skutečných i zdánlivých. Anebo může výstava vyvolávat dojem zcela opačný - chlad a odstup, žádné znepokojení. Pocit "nic z toho se mě netýká". Jak bude působit na vás?

Kvůli explicitním fotografiím genitálu výstava rozhodně není vhodná pro děti do 15 let. Zato dospělým návštěvníkům jistě poskytne spoustu podnětů k zamyšlení a vyvolá řadu otázek. A třeba bude jedním z plodů také uspořádání výstavy o feministické avantgardě očima českých umělkyň. Žádné české jméno se totiž na této nevyskytuje.

Feministická avantgarda
Dům umění města Brna
12. prosince 2018 - 24. února 2019
www.dum-umeni.cz


Petra Horáková
Článek otištěn v Kult 02/19
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Robert Kvaček, Dušan Tomášek
Generál šel na smrt. Životní příběh Aloise Eliáše
Epocha
Příběh za 2. světové války ojedinělý: Poprava předsedy vlády země okupované Němci! Hitlerovci se jí dopustili v červnu 1942 na pražské střelnici v Kobylisích. Na rozdíl od stalinistů nacisté, jisti si svým vítězstvím, se podobnými vraždami veřejně chlubili. Alois Eliáš nebojoval běžnými zbraněmi jako Morávek, Mašín a Balabán. Jeho zbraní byla vojenská lest, předstírání a oddalování, získávání času a snaha o narušení záměrů protivníka. Za těžkých podmínek udržoval rádiové i kurýrní spojení s prezidentem Benešem v Londýně a využíval i dřívější známosti s protektorem Neurathem z mírových jednání v Ženevě. Svedl nejeden „ústupový“ boj s K. H. Frankem. Byl si vědom toho, že mu hrozí smrt. Jiným pomohl k emigraci, ale sám nabídku emigrovat odmítl. Teprve v den nástupu Heydricha v září 1941 byl zatčen a odsouzen k smrti. Zemřel jako hrdina.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+