Knihy

Zveřejněno dne 15. 2. 2019
RECENZE: Posedlost Japonskem

Probudím se na Šibuji je debutem pražské japanoložky Anny Cimy. Tak trochu autobiografický román vypráví příběh intelektuálky Jany, konkrétně jejího sedmnáctiletého a čtyřiadvacetiletého já, které se splní sen o studiu japanologie a cestě do Japonska. Obě její osobnosti tam i v Praze zažijí nejedno dobrodružství, ve kterém hraje roli protivný spolužák, zapomenutý spisovatel nebo třeba magický realismus.



Hlavními důvody, proč se prvotina mladé autorky dočkala kladného přijetí, jsou hovorový jazyk a téma japonské kultury. Díky zvolené ich formě a snaze napodobit skutečnou mluvu pražských teenagerek je jazyk románu pro mladou generaci stravitelný a má zásadní podíl na čtivosti díla. S lepší orientací v japonských pojmech napomáhá zařazený slovníček. V knize se objevuje i několik ilustrací. Co textu na druhou stranu velmi ubírá na atraktivitě, jsou neopravené překlepy a ponechané neobratné formulace.

Japonské téma se nejen v České republice v poslední době těší velkému zájmu. Každý budoucí japanolog by se měl s knihou seznámit. Obzvlášť přitažlivé jsou části věnované právě tokijské čtvrti Šibuja. Autorka svou fascinaci císařským ostrovním státem nijak nezastírá a dokáže čtenáře svým vyprávěním tak strhnout, až má pocit, že se v japonském hlavním městě ocitl společně s ní.

Pro koho příběh nejspíš nebude zajímavý, jsou čtenáři nad 30 let. Je totiž protkaný narážkami, událostmi a fenomény souvisejícími s dospíváním na začátku 21. století (pochopí je ten, kdo někdy vedl gymnaziální časopis nebo se rozhodoval mezi láskou k Harrymu Potterovi a Edwardovi ze Stmívání). Staršímu čtenáři by starosti hlavní hrdinky mohly připadat vcelku naivní a dětinské. Záminka uvařit si k četbě Tamaryokuchu se ale hodí vždycky.

Probudím se na Šibuji
Anna Cima
Paseka, 2018 


Petra Horáková
Článek otištěn v Kult 02/19
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Zita Pallavicini
Deník šílené markraběnky
Garamond
Zita Pallavicini, dědička starých šlechtických rodů rakousko-uherské monarchie, popisuje ve své knize historii své rodiny, složitosti života aristokracie, své lásky i slabosti se stejnou vášní a provokativní upřímností, s jakou žije i svůj život. Vyskytují se v ní přitažlivé a velkolepé postavy jako její maminka, nádherná excentrická česká hraběnka s tragickým osudem, nebo naivně poctivý dědeček, který si nechal pomaďarštit příjmení z Pallaviciniho na Pálinkáse, aby ho pak po padesátém šestém stejně popravili. V knize hovoří o „rudé hraběnce“ Katince Andrássy i své velké lásce, knížeti Karlu Schwarzenbergovi.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+