Lidé

Zveřejněno dne 18. 10. 2018
PŘEDSTAVUJEME: Veronika Kačo
Tentokrát bychom Vás rádi seznámili s talentovanou zpěvačkou a tanečnicí romského původu Veronikou Kačo. Tato inspirativní osobnost stíhá velké množství aktivit a má za sebou nejrůznější úspěchy - například 1. místo v hudební soutěži Street Sounds a vydané album s názvem Tuke (Tobě). Svým příkladem mimo jiné dokazuje, že navzdory zažitým představám dokážou být Romové nejen schopní, ale i úspěšní.

Vedete romský taneční a pěvecký soubor Cikne Čhave. Co to v překladu znamená a jak jste vznikli?

Cikne Čhave znamená Malé děti. Vznikl v roce 1999 pod vedením mého otce Viktora Kača. Se souborem máme za sebou řadu vystoupení a soutěží, na kterých jsme získali i první místa. Působíme v Novém Jičíně. 

Lze romský tanec nějak charakterizovat? Čím je mimořádný?

Mimořádný je v tom, že když ho tančíte, odbourávají se mezi námi předsudky a bariéry. Romský tanec je komunikace, jak mezi sebou najít lepší vztah. Propojuje lidi, kultury a dělá vás šťastnějším člověkem, bez předsudků. Je to způsob, jak vyjádřit své pravé já. Tanec nás spojuje, abychom mohli vytvořit lepší svět a podmínky, v nichž žijeme. Tanec je pro mě jako mozaika, která se rozbila a záleží na každém z nás, zda ji opět společně postavíme, nebo ne. Je jedinečný i v tom, že se zastavíte, zapřemýšlíte, jak žijeme a jak bychom měli žít, o tom, kdo jsme, jaká je naše společnost. 

Jde o jeden určitý styl, nebo směs různých stylů?

Romové jsou kočovným národem, jejich styl života se spojoval s životním stylem jiných kultur. V romském tanci najdete prvky z indické, rumunské nebo španělské kultury. Pokud se do něj ponoříte, zjistíte, že můžete zatančit na cokoli. Vnímáte, jak ve vás tanec funguje a jak působí. 

Vedete také taneční workshopy, přihlašují se i Neromové?

Kurzy a workshopy navštěvují jenom české ženy. A to je právě na tom to nejlepší. Romské ženy nepotřebuji probudit vlastní emoce a projevy, které v sobě přirozeně nesou. Tyto emoce a formy vyjadřování se tělem a projevem mají právě české ženy naopak potlačené. V romském tanci se ženy učí poznávat samy sebe, svoji duši a probouzejí svůj vlastní vztah k sobě. V romském tanci je smysl každé ženy bez rozdílu národnosti. 

Snažíte se svou činností bořit bariéry mezi těmito dvěma skupinami?

Nesnažím, jde to samo. Je to cesta, která vede právě ke spojení mezi lidmi. Když na nic netlačíte, opravdu se to děje tak, jak má. A jsem šťastná, že tuto cestu mohu poznávat a vidět právě skrze hudbu, zpěv a tanec. Rozšiřuji své dovednosti, předávám je, vzdělávám v nich ostatní. To je moje motto v tanci. 

V čem si myslíte, že mohou Romové naši společnost obohatit?

Určitě láskou a úctou k starším lidem a k rodině. Také svojí otevřeností. Romové mají v povaze být hluční, není to ale hluk, který by ubližoval. Naopak myslím, že je to hluk, který by měl být slyšen. Romové od pradávna obohacovali svět hudbou, zpěvem, tancem, svými řemesly, přirozeností, temperamentem, láskou k rodině a přírodě.

Váš bratr Tomáš je přední český pianista, působící i v Americe. Vystupujete někdy společně?

Ano, jsme sourozenci. Vzpomínám na začátky založení Cikne Čhave, Tomáš byl jeho nedílnou součástí. Hrál na klávesy a hudebně soubor doprovázel. Máme za sebou hodně vystoupení, vystupovali jsme spolu třeba v Praze v Obecním domě na akci Terezy Maxové. Chystám se teď do Prahy, kam jsem pozvaná jako host na bratrově CD. 

Pořádáte něco i v Brně?

Pokud se naskytne příležitost, vůbec se nebráním. V Brně bych chtěla rozjet i další kurzy hlasové a taneční dílny v Muzeu romské kultury. Momentálně mám pravidelné kurzy v Novém Jičíně a od 22. září v Rožnově pod Radhoštěm ve Studiu prana. 

Máte také vlastní značku MiVera, můžete ji představit?

Smyslem MiVera je odbourávání předsudků vůči Romům a nalezení přátelského vztahu k romské komunitě. Prodejem zboží bychom zákazníkům chtěli sdělit, že jsou Romové, kteří mají potenciál tvořit. Zboží je zaměřeno na romskou tematiku, ale najdete tu i spoustu jiných věcí: lapače snů, šperkovnice, obaly na knížky, kosmetické taštičky, tašky, obrazy... Sortiment je bohatý, záleží také na roční sezoně. V létě šijeme šaty, sukně, v zimě zas pleteme ponožky a vyrábíme adventní věnce. Materiál objednáváme přes internet, přes různé e-shopy, máme také dovoz z USA a Egypta. Se zbožím MiVera pravidelně jezdíme po jarmarcích nebo festivalech a obohacujeme je romskou hudbou, tancem, výkladem karet nebo malováním na obličej, které je u dětí obzvlášť oblíbené. Nabízíme šití na zakázku, malování obrazů, malování na zeď. Zboží je určeno všem, kdo se nebojí barev a hlavně nemají žádné předsudky. 

Veronika Kačo (*1990) pochází z Nového Jičína, kde také žije. Působí jako lektorka romského tance a píše pro romská periodika (Romano Hangos, časopisy Kereka, Kamarádi). Ráda čte, sportuje a chodí do přírody. Její bratr Tomáš vystudoval bostonskou Berklee College of Music, v únoru 2018 koncertoval v Carnegie Hall.


Eva Svobodová
Článek otištěn v Kult 10/18
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Jan Sojka
Učitel je ve třídě sám
Artes Liberales
Próza Učitel je ve třídě sám nepřináší zážitky ze školních lavic, jak bychom se mohli domnívat, nahlíží naopak na středoškolský svět z opačné strany: čtenáři se dostane jedinečná příležitost vidět vše očima učitele, a to od žáků přes kolegy a nadřízené až k zakořeněné byrokracii a nesmyslnosti mnohých inovací. Tato ojedinělá kniha odvážně (mnohdy s jiskřivým humorem) pootevírá dvířka do zákulisí, kam se žák ani rodič běžně nedostanou.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2018 Radek Holík
Google+