Výstavy

Zveřejněno dne 26. 8. 2018
Rok 1968 v Brně očima cenzora
Rok 1968 v Brně očima cenzora. Tak se jmenuje nová výstava Muzea města Brna, která připomene letošní 50. výročí okupace Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Zároveň ji ukáže v netradičním světle: pohledem někdejší komunistické propagandy a také pohledem dnešních internetových trollů. Návštěvníci poznají uvolněnou atmosféru 60. let i její utnutí při normalizaci následující po vpádu okupačních vojsk. Výstava se na Špilberku otevírá přesně v den výroční okupace - 21. srpna 2018.



Osudový rok 1968 přiblíží nejen prostřednictvím autentických fotografií a plakátů z muzejních sbírek i od veřejnosti, ale také pohledem manipulativním. Dnes tolik skloňované fenomény fake news a dezinformací totiž byly aktuální již před půl stoletím - a tématu okupace se týkají i v současnosti.

Okupaci přiblíží fotografie, plakáty s protiokupačními motivy či šanony s dobovými dokumenty. Lidé mohou dokonce usednout za stůl cenzora. "Přečtou si u něj autentické noviny s články o okupačních událostech. Jsou psané tehdejší optikou, dnes působí až úsměvně," říká kurátor výstavy Martin Samson. Návštěvníci se z novin například dozvědí, co "doopravdy" znamenalo véčko, ikonický pozdrav se zdviženým ukazováčkem a prostředníčkem do písmene V. "Mělo to být smluvené znamení kontrarevolucionářů - útok začne za dvě minuty," vysvětluje Samson.

Kde v Brně stály tanky a kde se střílelo? To lidé zjistí ve speciální aplikaci na velké obrazovce s mapou města. "Každý se může podívat na svoji ulici a díky fotografiím a popisům zjistit, co se v ní událo," upřesňuje Samson. Lidé si dále přečtou tzv. zvací dopis - v ruském originále i v českém překladu. Vyslechnou si také manipulativní vysílání z vysílačky Vltava. U velkoformátové koláže zase zjistí, co všechno tehdejší propaganda označovala za kontrarevoluční. U otevřeného trezoru pak objeví, co vše bylo později zakázáno - od Sokola po Kubišovou a Kryla.

Expozice sice zprvu navozuje uvolněnou atmosféru 60. let díky designovým předmětům a dobové módě, ale následně přibližuje normalizační ochlazení. "Chceme ukázat, jaké měla okupace příčiny, ale i jaké s sebou nesla následky. Kromě postihů konkrétních lidí měla negativní dopad na celou společnost," říká Samson. Výstava se věnuje i roku 1969, kdy v Brně došlo k jedněm z největších protestů proti okupaci, při nichž byla zastřelena Danuše Muzikářová a Stanislav Valehrach. Vedle nich expozice připomene i další oběti okupačních událostí: Viliama Debnára, Josefa Žemličku či Karla Chalupu.

Důležité místo má ve výstavě i tzv. druhý život události, který je dnes tématem internetového trollingu a manipulací. K přečtení je například řetězový e-mail plný dezinformací, z nějž nedávno citoval předseda KSČM Vojtěch Filip. Historické události jsou dnes na různých extremistických a konspiračních webech překrucovány a relativizovány, výstava chce proto na tento jev upozornit a srovnat jej s dobovou komunistickou propagandou.

Výstava Rok 1968 v Brně očima cenzora je na hradě Špilberku přístupná až do 28. října 2018.

Rok 1968 v Brně očima cenzora
Špilberk
21. srpna – 28. října 2018
www.spilberk.cz

PR
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Jan Dražan, Marek Hilšer
Tango pod Hradem
Zeď
Marek Hilšer otevřeně vypráví o tom, proč se rozhodl vstoupit do politiky, zamýšlí se nad stavem české společnosti, mluví ale také velmi upřímně o sobě, o své rodině, o složitých vztazích s rodiči, o emigraci a o návratu po listopadu 1989 zpět do rodného Chomutova. Nabízí unikátní pohled do zákulisí prezidentských voleb z první ruky. Přibližuje první zkušenosti z parlamentu. Jeho život je ovšem vedle politiky také lékařský výzkum. Specializuje se na nádory mozku, učí studenty, jezdí na lékařské mise do Afriky. Když se nevěnuje politice nebo vědě, patří kromě ženy a dcery k jeho největším vášním lezení po skalách a tango, za kterým jezdí do vyhlášených klubů po Evropě. A aby toho nebylo málo, stal se ještě včelařem. O tom všem vypráví v knížce.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+