Knihy

Zveřejněno dne 7. 9. 2018
„Jižní Morava čte“ zahájila již třetí ročník
Projekt Jižní Morava čte podporuje dětské čtenářství, mezigenerační setkávání a také budování vztahu s místem, kde mladí lidé žijí. Již třetím rokem ho realizuje Městská knihovna Břeclav ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Na jeho spolufinancování se podílí Jihomoravský kraj.



Do projektu je zapojeno 60 vybraných knihoven z celé jižní Moravy, ve kterých budou od září do konce listopadu 2018 probíhat akce, seznamující s literaturou, autory, ale také s historií regionu. Na autorská čtení přijali pozvání spisovatelé, ilustrátoři i herci, například Pavel Čech, Libuše Šuleřová, Vlasta Švejdová, Jiří Šandera, Zdeněk Železný, Tomáš Herfort, Tomáš Sagher ad. Dále se uskuteční rozhovory nad texty, besedy s kronikáři a pamětníky, tvůrčí dílny, výstavy, místopisné kvízy i literární putování.

Pro děti ve věku 4 až 15 let je vyhlášena literární, literárně-výtvarná a audiovizuální soutěž na téma Moje obec – moje město – můj kraj za 100 let. Zúčastnit se jí mohou jednotlivci i kolektivy s texty různých literárních žánrů, video nahrávkami, komiksy nebo literárními mapami. Vítězné práce budou vystaveny v jednotlivých zapojených knihovnách. Slavnostní ocenění výherců soutěže se uskuteční během prosince v brněnském divadle Polárka a ve Hvězdárně a planetáriu Brno. 

Soutěžte i vy! Své příspěvky odevzdejte do 31. října 2018 v knihovně, která se do tohoto projektu zapojila.

Více informací o projektu najdete na:
http://jiznimoravacte.cz
https://www.facebook.com/jiznimoravacte/


PR
Článek otištěn v Kult 09/18
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Zita Pallavicini
Deník šílené markraběnky
Garamond
Zita Pallavicini, dědička starých šlechtických rodů rakousko-uherské monarchie, popisuje ve své knize historii své rodiny, složitosti života aristokracie, své lásky i slabosti se stejnou vášní a provokativní upřímností, s jakou žije i svůj život. Vyskytují se v ní přitažlivé a velkolepé postavy jako její maminka, nádherná excentrická česká hraběnka s tragickým osudem, nebo naivně poctivý dědeček, který si nechal pomaďarštit příjmení z Pallaviciniho na Pálinkáse, aby ho pak po padesátém šestém stejně popravili. V knize hovoří o „rudé hraběnce“ Katince Andrássy i své velké lásce, knížeti Karlu Schwarzenbergovi.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+