Výstavy

Zveřejněno dne 21. 6. 2018
RECENZE: Konec první války
V letošním roce si připomínáme několik výročí spojených hlavně s koncem 1. světové války. Po celé republice se konají tematické akce, výstavy, přednášky atd. Pozadu není ani Špilberk. Muzeum města Brna, jež na hradě sídlí, si pro návštěvníky připravilo výběr ze svých sbírek vztahujících se právě k posledním válečným měsícům. Nazvali jej příznačně Rok 1918 –  Co nám válka vzala a dala.

Výstava je zpřístupněna v jižním křídle hradu v šesti místnostech prvního patra. Každá místnost představuje jeden tematický celek. Vystavena je široká škála exponátů od uniforem a dobové módy přes předměty denní potřeby vyrobené z nábojů po mapy nebo bankovky. Obvyklé vitríny doplňují volně stojící exponáty, obrazovky s videi a informační panely. Místnosti nejsou zcela zaplněné, návštěvníci se po nich mohou volně pohybovat bez pocitu stísněnosti.

Obsahově není výstava zaměřená výhradně na první válku v její učebnicové podobě, o které jsme se všichni učili ve školách. Vedle obecných poznatků o průběhu a následcích válčení panely přibližují jak konkrétní osudy zajímavých lidí nějakým způsobem spojených s Moravou (např. slavného Radolu Gajdu, velitele od Zborova, který studoval v Kyjově), tak průběh roku 1918 přímo v Brně. Nechybí informace o zapojení samotného Špilberku. Není bez zajímavosti, že tehdy sloužil jako kasárna rakousko-uherské armády. A pochopitelně i nadále jako věznice.
Na výstavě návštěvník zapojí téměř všechny smysly. Kromě obligátního zraku také hmat, jelikož první a poslední místnost jsou vybaveny interaktivními prvky - můžete si potěžkat několik ručních zbraní, posadit se na lavici, na které sedávali naši předci, nebo vyzkoušet pár kusů dobového oblečení. Zvuky z místností se navzájem mísí, ale při prohlídce neruší.
Přestože se jedná o smutné téma, není pojato tak, aby si návštěvník odnášel depresivní pocity. Výstava přesně naplňuje svůj název - ukazuje nejen to, čím je válka především, tedy krutým a nesmyslným vražděním (což dostatečně reprezentují ukázky granátů a ručnic, které braly životy nevinným lidem v zákopech, nebo fotografie a dopisy těch, kteří se po válce nevrátili domů). Také vysvětluje, že i něco tak příšerného posouvá společnost dál. Vedle technologického pokroku (např. hromadného užívání plastových hmot, vynálezu přenosných rádií nebo náramkových hodinek) má za důsledek rychlý rozvoj zdravotnictví (zvláště traumatologie a plastické chirurgie) a schopnosti přizpůsobovat se těžkým dobám (věděli jste, že rozsáhlá výroba potravinových náhražek přišla právě až s 1. světovou válkou?). Unikátnost této výstavy ještě podtrhuje citlivost, s jakou jsou tyto aspekty válečnictví podávány.
Na celkové koncepci je poznat, že vystavovatelé chovají k válečným obětem velkou pokoru. Kéž by se něco z této úcty podařilo přenést také na návštěvníky.

Rok 1918  Co nám válka vzala a dala...

3. května  31. prosince 2018 

 

http://www.spilberk.cz


Petra Horáková
Článek otištěn v Kult 06/18
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Ken Kesey
Vyhoďme ho z kola ven - audiokniha
Tympanum
Audioknižní vydání unikátní rekonstruované nahrávky nejúspěšnějšího románu amerického autora, který se stal ikonou generace hippies. Nezrotný karbaník, rváč a milovníka života McMurphy se raději nechá prohlásit za duševně chorého, než aby nastoupil do nápravného pracovního tábora. Stává se jedním z pacientů sanatoria pro choromyslné, kde vládne sadistická Velká sestra Ratchedová. McMurphy se však začne tvrdému režimu vzpírat. Jeho odvážné nápady vzbuzují u ostatních pacientů obdiv, strach a posvátnou úctu. Přesto však ani jeho přítel, mlčící silák indián Bromden, ani nikdo jiný, není schopen zachránit rebela McMurphyho před železnou rukou ústavního řádu. Jeho nejvyšší oběť se tak nakonec stává demonstrací nezcizitelnosti lidské svobody.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2018 Radek Holík
Google+