Knihy

Zveřejněno dne 11. 1. 2018
PŘEDSTAVUJEME: Hana Hindráková
Tentokrát zavítáme netradičně až do Afriky. Právě ta je totiž dějištěm většiny románů současné české spisovatelky Hany Hindrákové. Řeč bude především o tom nejnovějším, vydaném loni pod názvem Smrtící byznys, jehož tématem je problém prodeje falešných léků. Ten se bohužel zdaleka netýká jen černého kontinentu...



Procestovala jste mnoho zemí v různých koutech světa. Proč jste si vybrala za předmět psaní zrovna Afriku?
V Africe jsem strávila nejvíc času a je to má srdeční záležitost. Ostatní země se mi také líbily, ale žádná mě neoslovila tolik jako Keňa. A když o ní píšu, jako bych tam zase byla. Navštívila jsem ji pětkrát a v lednu se tam chystám po šesté. Už se opravdu moc těším.

Jak moc se vaše knihy dotýkají toho, co jste sama zažila?
Hodně. Do beletrie jsem zakomponovala jak své vlastní zážitky, tak silné příběhy lidí, které jsem v Africe osobně potkala. Nejvíc mých vlastních zážitků je v knize Karibu Keňa, kterou jsem napsala jako první. Ale i v knihách Dobrovolnice a Očarovaná najdete mnoho mých zážitků. Děti nikoho jsou naopak inspirovány silným příběhem mého přítele Davida, který strávil několik let jako dítě ulice a fetoval lepidlo.

Kam se dají zařadit žánrově?

Mají vcelku široký rozptyl. Karibu Keňa a Očarovaná jsou romány pro ženy, Dobrovolnice je spíše dobrodružný román, Lovci lebek a Smrtící byznys jsou thrillery. Děti nikoho jsou příběh podle skutečné události.

Kniha Smrtící byznys se odehrává v Ugandě a upozorňuje na problém falešných léků. O co se konkrétně jedná?

Hlavním tématem tohoto thrilleru z lékařského prostředí jsou falešné léky dovážené z Číny. Podle Světové zdravotnické organizace se jedná o jeden z největších problémů zdravotnictví na světě, odhaduje se, že v nejchudších zemích je 30–60 procent léků falešných. V lepším případě obsahují místo účinné látky mouku nebo cukr, v horším jed na krysy, nemrznoucí kapalinu, leštidlo na parkety, rtuť a jiné těžké kovy či chemikálie. Někdy obsahují jen trochu účinné látky, aby prošly základními testy, což je mnohdy horší, protože to vytváří resistenci na léky. Falešné léky se do Afriky dovážejí vedle Číny z Indie, některé jsou vyráběny i na území černého kontinentu. Jsou k dostání na trhu, v neregistrovaných lékárnách a bohužel i v těch registrovaných či v nemocnicích.

Jak jste se o tomto tématu dozvěděla?

Úplně náhodou. Oslovila mě paní, která strávila v Ugandě několik let jako dobrovolnice a chtěla sepsat svůj příběh beletristickou formou. Její příběh byl zajímavý, ale ne dostatečně na to, aby utáhl hlavní dějovou linii v knize. Domluvily jsme se, že se zkusím podívat po nějakém zajímavém tématu, které by její příběh doplnilo. A tak jsem začala hledat informace a narazila na problematiku falešných léků. A protože ráda píši o závažných problémech černého kontinentu, okamžitě mě to zaujalo. Říkala jsem si, že to bude dva v jednom: napínavý příběh a současně osvěta, protože jak jsem zjistila, většina lidí o falešných lécích nikdy neslyšela. Stejně tak jako do té doby já.

Předpokládám, že samotnému psaní předcházela náročná příprava.

Ano, než jsem začala psát, věnovala jsem se téměř půlročnímu sběru informací. Se Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) jsem byla v e-mailovém kontaktu. Čerpala jsem ze studií Světové zdravotnické organizace. Také jsem po počátečních obtížích navázala kontakt s National Drug Authority Uganda. Po Twitteru jsem komunikovala s ředitelem Interpolu v Ugandě, abych získala informace k operaci Mamba, což byl zátah na překupníky s falešnými léky. Protože se jedná o knihu z lékařského prostředí a já jsem vystudovala ekonomii, vedla jsem také hodiny rozhovorů s mnoha lékaři. Nechtěla jsem, aby lidé z oboru o mé knize řekli, že je to snůška nesmyslů.

Lze podvodům s léky nějak čelit, např. prostřednictvím větší informovanosti veřejnosti?

Rozhodně. Pokud o tom budou lidé vědět, může se situace postupem času změnit. Lidé se mylně domnívají, že se jedná „jen“ o problém chudých zemí, ale tak to vůbec není. Kdo si u nás objednává léky na internetu, má podle SÚKL 90% pravděpodobnost, že narazí na falešný lék. A to opravdu nemusí skončit dobře. Ani obyvatelé rozvojových zemí o falešných lécích téměř nevědí a osvěta by mohla pomoci. Četla jsem, že se testuje systém stíracích kódů na lécích, které by pacienti odeslali textovou zprávou zdarma někam do centrály a vzápětí by jim přišla odpověď, zda se jedná o pravý lék. Je však potřeba právě osvěta, aby o tom lidé vůbec věděli, a také musejí mít mobilní telefon, být gramotní a někdo to musí celé financovat.

Jaké jsou na knihu Smrtící byznys ohlasy?

Velmi pozitivní. Lidé mi píší, že jsou rádi, že jsem téma falešných léků otevřela. Na besedách jsem se prozatím nesetkala s nikým, kdo by o nich vůbec kdy slyšel, a to mě jen utvrzuje v tom, že jsem se rozhodla pro dobré téma.

Čemu byste se chtěla věnovat v budoucnu? Zůstanete u Afriky?

Určitě. Mám v hlavě pět dalších námětů na romány z afrického prostředí. O Africe píši moc ráda a mí čtenáři mi říkají, že o ní chtějí číst. Takže nemám důvod věnovat se něčemu jinému.

Hana Hindráková (* 1982) vystudovala cestovní ruch se specializací na rozvojová studia na VŠE. Založila neziskovou organizací Fair a v rámci projektů rozvojové spolupráce pobývala opakovaně v Keni. Prostřednictvím psaní beletrie se snaží upozorňovat na nejpalčivější problémy afrického kontinentu.


Eva Svobodová
Článek otištěn v Kult 01/18
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
James Kirchick
Konec Evropy
Argo
Znepokojivá analýza nejnovějšího vývoje v politické mapě Evropy. James Kirchick nemilosrdně přesně popisuje, jak se Evropa odvrací od liberálních hodnot a čím dál větší vliv a ohlas získávají populistické, xenofobní, nacionalistické, neliberální hlasy - podobný trend je ostatně patrný i v USA, vynesl do Bílého domu Donalda Trumpa. Autor se věnuje brexitu, antisemitismu ve Francii a Maďarsku, rozpínavosti Ruska a dalším problémům. Nepřehlédl, že se podobným tendencím nevyhnula ani Česká republika...
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2018 Radek Holík
Google+