Výstavy

Zveřejněno dne 15. 12. 2017
PŘEDSTAVUJEME: Paneland
Moravská galerie přichystala na nadcházející zimu velký výstavní projekt. Má u nás poprvé komplexním způsobem představit fenomén bydlení v panelových domech a na sídlištích, které od šedesátých let minulého století značně pozměnily jak způsob života lidí, tak reliéf našich měst. Průvodcem výstavou Paneland, jež bude k vidění od 24. listopadu 2017 do 18. března 2018 v Uměleckoprůmyslovém muzeu, nám byl sám kurátor výstavy Rostislav Koryčánek.



Jak se zrodila myšlenka uspořádat výstavu o panelové výstavbě a bydlení na sídlištích? Inspirovali jste se někde, nebo jde o zcela novátorský počin?
Projekt byl iniciován studiem období komunismu a s tím spojeným zvýšeným zájmem o kulturu bydlení dané doby. Kurátoři Moravské galerie se začali hlouběji zabývat podobou volného a užitého umění především v období normalizace, na které pohlíželi jako na jakýsi proces vynucené společensko-umělecké inovace. Texty na takto koncipované téma jsme publikovali v Bulletinu Moravské galerie s názvem Normalizace a také se začalo s aktivním vyhledáváním a získáváním patřičných artefaktů především v oblasti designu, ale i módy nebo fotografie. V té době jsme již věděli, že toto bádání dostane rovněž výstavní podobu.

Panelové domy vznikaly nejen u nás, ale i v zahraničí. Čím je tak významný a jedinečný právě československý „experiment“?
Jistě, máte pravdu, panelová sídliště vznikala v celé Evropě, což byl důsledek problému s nedostatkem bydlení po druhé světové válce, během níž byla vybombardována i celá města. Ovšem pouze v Československu k tomu došlo v takovém měřítku: během poměrně krátké doby se do nově zbudovaných sídlišť přestěhovala celá třetina obyvatel. Takto řešil komunistický režim potřebu přesunu pracovních sil do průmyslových center.

Představí výstava také proměny tohoto typu bydlení v průběhu času, nebo je zaměřena hlavně na jeho
zlatý věk, tedy na normalizační období?
Normalizační období je skutečně v centru zájmu, na výstavě jej bude výrazně reflektovat Husákovo 3+1, sektorový nábytek Universal, navržený Jindřichem Halabalou, dobové fotografie nebo mimořádné televizní záznamy, které se nám podařilo získat díky spolupráci s Českou televizí. Obraz panelového sídliště a paneláková kultura té doby je to hlavní, co tvoří obsah výstavy. Ovšem stejně důležité pro nás je poukázat také na proměnu vztahu k sídlišti během padesáti let. Součástí výstavy je tak i ukázka toho, co se děje s panelovými sídlišti dnes, včetně zateplování nebo barvení paneláků v rámci „humanizace“ sídlišť. Jde nám ale především o to, abychom postihli proměnu „neměsta“, jak byla sídliště v osmdesátých nebo devadesátých letech po právu označována, na plnohodnotné části měst.

Řada z nás má s bydlením v paneláku osobní zkušenost. Jak s touto skutečností pracujete?

Osobní zkušenost s životem v paneláku reflektujeme prostřednictvím velmi zajímavých uměleckých projektů. Ve výstavě budou zastoupeni autoři, kteří na panelovém sídlišti vyrůstali a sídliště se stalo součástí jejich identity. Ve své práci se snaží tuto specifickou zkušenost pojmenovávat. Tuto skupinu umělců budou zastupovat Tomáš Džadoň, Josef Bolf, Kateřina Šedá, David Možný, Pavla Sceranková, Dušan Zahoranský a Michal Moravčík. Dílo Tomáše Džadoně zaujme návštěvníky hned ve vstupní hale, kde je umístěn jeho šikmý panelák. Ten nám pokládá otázku: Přijímáme paneláky a s nimi spjatou historii, nebo bychom je raději nechali zbourat? Známý je také projekt Kateřiny Šedé Každej pes, jiná ves. Tisíc košil s potiskem líšeňských paneláků tehdy ve světě renomovaná umělkyně zaslala obyvatelům Líšně a pokusila se je tak sblížit. Jak asi všichni víme, velkým sociálním problémem sídlišť je právě anonymita, lidská odtažitost. Vystavíme několik líšeňských košil, které Moravská galerie zakoupila do svých sbírek.

Výstava slibuje
interaktivní herní prvky. Co to konkrétně bude?
Děti se budou moci vyřádit hned na několika místech. V Husákově 3+1 budou funkční telefonní linky. Budou si moci vyzkoušet profesi architekta, urbanisty: ve výstavě bude zmenšený model nábytku Universal, který mohou skládat dle libosti, mohou si také postavit sídliště z „panelových“ kostek. Dále si mohou hrát s dobovými stavebnicemi v nově přizpůsobeném dětském ateliéru, na terase za Uměleckoprůmyslovým muzeem jsou jim k dispozici kovové herní prvky, například známá zeměkoule.

Jaké další doprovodné akce se budou k výstavě pojit?
V prosinci budou pro návštěvníky nejzajímavější asi Vánoce v Panelandu: 5. prosince navštíví výstavu Mikuláš s čertem a andělem, o adventních víkendech se tu budou zdobit panelákové perníčky. Určitě doporučuji workshopy s umělci, které jsou také vhodné pro celou rodinu. Hned po vernisáži se konal 25. listopadu workshop s Jiřím Černickým, během něhož účastníci stavěli bydlení z odpadového materiálu, který si sami našli. Na jaro plánujeme také komentované prohlídky brněnských sídlišť. Konkrétní termíny akcí najdete na webových stánkách galerie a taky na Facebooku.

Rostislav Koryčánek (* 1972) je historik umění zabývající se dějinami architektury. V letech 2007–2012 působil ve funkci ředitele Domu umění města Brna. Vedle kurátorské činnosti je také například iniciátorem projektu Sochy v ulicích, vyučuje na FaVU VUT.


Eva Svobodová
Článek otištěn v Kult 12/17
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Gabriela Koukalová
Jiná Gabriela Koukalová
Petr Koukal
Zažila slávu, úspěchy, medaile. Ale taky spoustu okamžiků, o kterých dosud nikomu neřekla. O některých proto, že se bála, o dalších proto, že se styděla. Teď je Gabriela Koukalová poprvé odhaluje ve své biografii. Kniha je psaná autenticky v první osobě a odhaluje zákulisí tréninkové dřiny, nejdůležitějších závodů i mysli vrcholové sportovkyně v těch nejvypjatějších momentech. Gabriela jde ve svých pocitech na dřeň. Popisuje nejen velké výhry, ale i to, co se skrývá za nimi. Třeba desítky probrečených nocí, spory s rodiči a trenéry, ne vždy ideální atmosféra v týmu nebo těžká nemoc, kterou před světem dlouho tajila… Součástí knihy jsou i dosud nezveřejněné fotografie.
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2018 Radek Holík
Google+