Knihy

Zveřejněno dne 20. 11. 2015
RECENZE: Jak zničit dítě? Řekněte mu, že je chytré

Chci, aby mé děti měly v životě úspěch. Proto jim zdůrazňuji, jak jsou chytré a talentované. Kdyby tak rodiče věděli, že takovými pochvalami rozvoj svých ratolestí brzdí. Právě tímto problémem se zabývá psycholožka Carol Dwecková v knize Nastavení mysli. A poradí, jak se zbavit některých neduhů, které si s sebou z dětství možná nesete.



Svoji teorii vybudovala Dwecková na základě experimentů. V jednom dala dětem počítat matematické příklady. Po dokončení členy první skupiny pochválila za to, že jsou chytré, a děti z druhé skupiny za to, že se opravdu snažily. Pak školákům nabídla sadu těžších úloh.

Následoval zajímavý posun. „Chytré“ děti neměly o větší náročnost zájem. Kdyby příklady nezvládly, znamenalo by to, že nejsou dost inteligentní. Naopak ty „snaživé“ se na další počty těšily a vnímaly je jako příležitost ke zlepšení. Pokud by neuspěly, neznamenalo by to, že nejsou chytré. Pouze se musí do učení opřít s větším úsilím.

Na těchto základech stojí teorie o fixním a růstovém nastavení mysli. Skupina s fixním nastavením považovala schopnosti za předem dané. Skupina s růstovým nastavením mysli naopak věřila, že může své dovednosti rozvíjet.

Právě nastavení mysli ovlivňuje celý náš život. Dwecková to dokazuje na celé řadě příkladů byznysmenů, umělců a sportovců. Jsou působivé, nicméně by nevadilo, kdyby jich bylo o něco méně. Všechny říkají totéž, jen se odehrávají v jiných kulisách.

Závěrem však mohu říct, že knihu pokládám za nesmírně užitečnou pro rodiče, učitele a také pro všechny, kteří chtějí rozvíjet své dovednosti.

Nastavení mysli
Carol Dwecková
Jan Melvil Publishing, 2015

Kateřina Foltánková
Článek otištěn v Kult 11/15
 Přidejte k článku první komentář >> 
Časopis:
Reklama:

Novinky:
Robert Kvaček, Dušan Tomášek
Generál šel na smrt. Životní příběh Aloise Eliáše
Epocha
Příběh za 2. světové války ojedinělý: Poprava předsedy vlády země okupované Němci! Hitlerovci se jí dopustili v červnu 1942 na pražské střelnici v Kobylisích. Na rozdíl od stalinistů nacisté, jisti si svým vítězstvím, se podobnými vraždami veřejně chlubili. Alois Eliáš nebojoval běžnými zbraněmi jako Morávek, Mašín a Balabán. Jeho zbraní byla vojenská lest, předstírání a oddalování, získávání času a snaha o narušení záměrů protivníka. Za těžkých podmínek udržoval rádiové i kurýrní spojení s prezidentem Benešem v Londýně a využíval i dřívější známosti s protektorem Neurathem z mírových jednání v Ženevě. Svedl nejeden „ústupový“ boj s K. H. Frankem. Byl si vědom toho, že mu hrozí smrt. Jiným pomohl k emigraci, ale sám nabídku emigrovat odmítl. Teprve v den nástupu Heydricha v září 1941 byl zatčen a odsouzen k smrti. Zemřel jako hrdina.
Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2019 Radek Holík
Google+