Knihy

Martin Ryšavý, Magnesia Litera, ocenění, filmový scénář, Jiří Schmitzer,

Zveřejněno dne 7. 10. 2011
Lesní chodci Martina Ryšavého
Martin Ryšavý je u nás etablovaným autorem. V roce 2009 získal ocenění Magnesia Litera za svůj dvoudílný román Cesty na Sibiř, o rok později získal totéž ocenění za román Vrač. V září letošního roku vydalo nakladatelství Revolver Revue Martinu Ryšavému další knihu s názvem Lesní chodci a podtitulem Kapesní sága.

Ryšavého román Lesní chodci, který je autorovou prvotinou, se zaujetím popisuje životní příběh hrdiny, kterému se přezdívá Rufus. Rufus je neschopný, ale především neochotný se začlenit do chodu společnosti, která se označuje jako normální. Dává přednost životu tuláka, lesního chodce. Do příběhu se mu vpletou ještě další, kteří s ním sdílejí tulácký způsob života, ve kterém je práce nutností k zajištění živobytí.

Prostřednictvím Kateřiny, přezdívané Puklice, se kterou je si Rufus blízký a rozhodne se s ní žít a vychovávat syna Malého Rufuse, do příběhu probleskává téma minulého režimu i toho, který následuje poté. Malou ikonou komunistického režimu je Pukliččin otec, který žije ve velkém bytě, má se svými blízkými ne zcela vřelé vztahy a vozí se dle Pukliččiných slov v drahém autě. Drahé auto je v životě tuláků vyměněno za vlak, za život bez nějakých daností. To ovšem vůbec neznamená, že by hlavní hrdinové byli nějací odpůrci režimu ve smyslu politickém. Odporují konzumu, potřebě jistot. Zároveň je alespoň některým z hrdinů vlastní i určitá nezodpovědnost, možná i bezohlednost. Román tak vykresluje postavy v opozici, o kterých se běžně nepíše ani nemluví (snad ani není proč…).

Na stylu Lesních chodců je rozhodně sympatické to, že se realita občas mísí s absurdními nebo magicko-realistickými prvky – od mrtvého vlaku po jednonohé slepice. Knize to dodává lehkost a vyvádí to z míry podobně jako chování hrdinů v některých situacích.

Podtitul Kapesní sága má kniha patrně proto, že se Rufus i jeho přítel Čerčil snaží o zachování rodu, ale ne jen v biologickém smyslu, ale i ve způsobu života. To vyvolává nad knihou asi nejpalčivější otázky. Proč je nám tento způsob život předkládán se sympatiemi autora? Kvůli rezistenci a odporu vůči zaběhlým pořádkům? Je-li tomu tak, pak nezbývá než se znovu ptát po tom, zda to přeci jen není málo, zda bychom neměli hledat hrdiny takové, kteří se také snaží odporovat konzumu a konvencím. To ale ovšem tam, kde je to opravdu smysluplné, kde se ve způsobu života nevytrácí ohleduplnost k druhým a zodpovědnost za ně i za vývoj okolností, ve kterých se nachází.


Lesní chodci
Martin Ryšavý
Revolver Revue, 2011


Dominika Potůčková
 Přidejte k článku první komentář >> 
Martin Ryšavý, Magnesia Litera, ocenění, filmový scénář, Jiří Schmitzer,
Časopis:
Reklama:

Novinky:
David Novotný
Normálninec
Sursum
Kniha sci-fi povídek zabývajících se řešením závažných životních témat s nadhledem, humorem a plných neotřelých a neočekávaných point... „Probudil jsem se do nezvyklého stavu. Jako vždycky jsem chtěl překontrolovat všechny zámky na dveřích, abych měl jistotu, že někdo nepřišel a v noci mi potají neotrávil jídlo, ale najednou jsem vůbec necítil nutkání něco takového dělat. Náhle mi také přišla divná různá racionální opatření typu pancéřové okenice či počítačem řízený alarm. Zkrátka a dobře, moje ochranná paranoia byla ta tam. Vůbec bych se nad tím nepozastavil a vyšel bych bezstarostně ven, nebýt vzkazu, který jsem sám sobě nechal na dveřích (součástí paranoi byl i strach z toho, že o paranoiu přijdu): „PAMATUJ, ŽE JDOU PO TOBĚ, I KDYŽ NEJSI PARANOIDNÍ“ uvědomil jsem si, že je to pravda, a ihned jsem zavolal na pohotovost do normálnince.“
Reklama:

Odběr zpráv:
Chcete odebírat zprávy? Registrace


Copyright © 2005–2020 Radek Holík
Google+